Těsná většina
Na Islandu se pokoušejí napočtvrté vytvořit vládu

Více než dva měsíce po volbách zahájili politici na Islandu už čtvrtý pokus o vytvoření vlády. K jednacímu stolu se přitom vrátily strany, které se neúspěšně pokusily kabinet vytvořit hned po volbách. Podle islandských médií by konzervativci tentokrát mohli ustoupit v otázce referenda o členství ostrovní země v Evropské unii.

Jednat o nové vládě začala Strana nezávislosti v čele s Bjarnim Benediktssonem, která říjnové volby vyhrála, a dvě nová politická uskupení: Jasná budoucnost a Vidreisn, což v islandštině znamená obnova či reforma.

Islandský prezident Gudni Jóhannesson Benediktssona pověřil sestavením vlády již krátce po volbách, první jednání ale ztroskotala kvůli rozdílnému pohledu na otázky rybolovu a vztahu k Evropské unii.

Úspěšné v povolebních jednáních nebyly ale ani předsedkyně Levicově-zeleného hnutí Katrín Jakobsdóttirová, kterou prezident pověřil jako druhou, a předsedkyně Pirátské strany Birgitta Jónsdóttirová, která dostala šanci jako třetí.

Podle islandského listu Frettabladid konzervativci během víkendových neoficiálních rozhovorů souhlasili, že ustoupí a vyhoví požadavku Jasné budoucnosti a strany Vidreisn na vypsání referenda, v němž by se Islanďané mohli vyjádřit, zda chtějí či nechtějí, aby se jejich země stala členem Evropské unie.

Pokud by se těmto třem stranám podařilo shodnout, měla by nová vláda v parlamentu většinu jednoho hlasu.

Island podal přihlášku do Evropské unie v roce 2009. Vláda sociálnědemokratické premiérky Jóhanny Sugurdardóttirové viděla v členství jedinou šanci, jak dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství poté, co finanční krize málem přivodila zemi státní bankrot. V březnu 2015 ale euroskeptická středopravá vláda žádost stáhla, aniž by se na názor zeptala občanů, jak dříve slíbila.

Příznivci členství Islandu v EU zřejmě v lidovém hlasování nezvítězili. Země je už nyní členem Evropského hospodářského prostoru i schengenského prostoru.

Říjnové volby na Islandu se konaly předčasně a vypsány byly po dubnovém odstoupení tehdejšího premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona. Důvodem jeho rezignace bylo zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů, ve kterých figurovalo také jeho jméno a které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů.