Varováním před vznikem levicové vlády na spolkové úrovni zahájil v pátek dvoudenní sjezd německé Křesťanskosociální unie (CSU) její předseda Horst Seehofer. Setkání špiček bavorské strany v Mnichově se kvůli rozdílným pohledům na uprchlickou politiku po letech neúčastní kancléřka a předsedkyně sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová.
"Panstvo u červených, tmavě červených a zelených už je žhavé," prohlásil Seehofer o sociální demokracii, Levici a Zelených. "Když budou moci vytvořit vládu, tak to udělají. O tom není pochyb," poznamenal také bavorský politik s výhledem na parlamentní volby, které se v Německu uskuteční za rok.
"Chci, aby se konzervativní unie v Německu znovu dostala blíže ke 40 procentům než ke 30," nechal se slyšet Seehofer, jehož slova sociální demokracie označila za snahu odlákat pozornost od problémů konzervativní unie CDU/CSU. Ta se v poslední době v průzkumech veřejného mínění pohybovala mezi 32 až 35 procenty, a je tak nadále jasně nejsilnější politickou stranou. Ani to ale nemusí stačit na sestavení vlády po příštích volbách.
Pokračování současné koalice křesťanských a sociálních demokratů není preferovanou variantou ani jedné ze stran, a tak není levicová trojkoalice zcela vyloučená. O tom, že je této možnosti, která ale zatím nevychází početně, část straníků otevřená, vypovídá i nedávné setkání desítek politiků sociální demokracie, Levice a Zelených.
Seehofer je přesvědčen, že CDU/CSU levicové koalici dokáže zabránit, když se jí podaří získat zpět důvěru voličů. V případě CSU k tomu má pomoci i zdůraznění konzervativních hodnot v novém programu nazvaném "Pořádek", který má strana přijmout v sobotu.
Nutné bude ale podle pozorovatelů zejména nalezení společné řeči v otázce migrační politiky. Byla to právě ona, kvůli které Merkelová poprvé za 11 let, kdy stojí v čele německé vlády, na sjezd CSU nedorazila. O tom, jestli kancléřka do Mnichova přijede, nebo ne, se v Německu diskutovalo několik měsíců. Nakonec se Merkelová a Seehofer dohodli, že bude lepší, když zůstane v Berlíně.
Za rozhodnutím dvojice politiků stály především obavy z toho, jakého přijetí by se Merkelové od členů CSU kritických vůči její migrační politice dostalo. Pískot nebo jiné odmítavé projevy, které nešlo vyloučit, by totiž zrovna nepomohly snaze o nalezení společné řeči, o něž vedení obou stran v posledních týdnech usiluje, mimo jiné i s ohledem na volby v příštím roce.
I když už se obě politická uskupení v řadě aspektů migrační politiky shodnou, nepodařilo se jim dosud sladit postoj v otázce horní hranice pro přijímání uprchlíků. CSU požaduje limit 200 tisíc běženců ročně; CDU to odmítá i s odkazem na to, že něco takového stejně německá ústava nedovoluje. Seehofer i dnes zdůraznil, že na horní hranici trvá. "Neprodám v této otázce duši CSU," prohlásil. "To se mnou nepřipadá v úvahu," podotkl také s tím, že limit je nutný, aby se běženci mohli dobře integrovat.
Představitelé CSU v pátek také v úvodu sjezdu oznámili výsledky hlasování straníků v otázce zavedení referenda na spolkové úrovni. Pro se z 52.000 hlasujících vyslovilo 68,8 procenta. Požadavek, který CDU odmítá, bude obsažen i v novém programu Křesťanskosociální unie.
