V Bukurešti ve středu večer začal třídenní summit Severoatlantické aliance, na němž se mimo jiné rozhoduje o dalším rozšíření organizace. Americký prezident George Bush ještě před zahájením schůzky vyzval NATO, aby zahájilo přípravy na přijetí Ukrajiny a Gruzie, s čímž ale nesouhlasí část evropských členů aliance.
Apelovaloval také na posílení jednotek v Afghánistánu a opět obhajoval plán USA na vybudování protiraketového deštníku v České republice a v Polsku.
Také český prezident Václav Klaus doufá, že americký štít získá na summitu podporu členských zemí NATO.
Bush zopakoval americké stanovisko, že Ukrajina i Gruzie jsou na vstup do aliance připraveny. Proto podle něj musejí vedoucí politici během summitu dát oběma státům jasně najevo, že dveře do NATO mají otevřené. A to i přesto, že proti přijetí obou zemí má ostré námitky Rusko a nesouhlasí s ním ani Francie, Německo, Španělsko nebo Nizozemí.
Německá kancléřka Angela Merkelová v Bukurešti prohlásila, že je ještě příliš brzy zařadit obě bývalé sovětské země do Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm pro přijetí to aliance. Kvůli narušení mocenské rovnováhy ve vztazích s Ruskem se dnes proti tomu vyslovil i francouzský premiér François Fillon.
Bush v rumunské metropoli také vyzval členské státy k tomu, aby do násilím zmítaného Afghánistánu poslaly další vojáky.
Americký prezident znovu obhajoval plán USA vybudovat protiraketový štít v Polsku a v ČR. "Systém protiraketové obrany v Evropě je nutný, a to urychleně," řekl na mezinárodní konferenci Marshallovy nadace.
Ve prospěch plánovaného obranného systému ve střední Evropě se na zahajovací večeři státníků NATO vyslovil i Václav Klaus. "Doufáme, že to získá podporu mezi našimi partnery v NATO. Budeme potěšeni, pokud se toto radarové zařízení stane - dříve nebo později - částí širšího obranného raketového projektu NATO," stojí v projevu, jehož text má ČTK k dispozici.
Kromě radaru se prezident v textu zmínil také o Kosovu. ČR je podle něj připravena nadále pokračovat ve svém angažmá v Kosovu.
Uvědomuje si však i rozpory v názorech, které existují v pohledu na šance Kosova stát se plnohodnotným státem v dohledné budoucnosti i na prospěch plynoucí z jeho formálního uznání.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku proti jeho vůli 17. února a od té doby ho uznaly více než tři desítky zemí. Jsou mezi nimi všechny velké státy EU kromě Španělska. Proti se ostře staví Rusko. Česká vláda zatím o uznání Kosova nerozhodla.
Praha je podle prezidenta přesvědčena, že také nastal čas na to, aby byla zahájena nová éra ve vztazích se Srbskem. Tento balkánský stát by prý neměl zůstat v pozici země, která se jen kritizuje.
"To samozřejmě není zvláštní úkol pro NATO, ale pro všechny realistické a zainteresované politiky," uvedl Klaus.
V otázce amerického protiraketového štítu se podle diplomatů i českých politiků dá čekat, že summit do určité míry plánovaný vznik základny uvítá či ho alespoň vezme na vědomí a dá najevo zájem začlenit tyto základny do budoucího protiraketového systému aliance.
V dalších otázkách již taková shoda patrně nebude. Vedle rozporů ohledně zařazení Gruzie a Ukrajiny do MAP je ohroženo také přijetí Makedonie. Ta o vstup do NATO požádala spolu s Chorvatskem a Albánií, jimž se NATO v Bukurešti pravděpodobně otevře.
Řecku a Makedonii se totiž nepodařilo vyřešit spor o oficiální název této bývalé jugoslávské republiky. Atény dnes znovu potvrdily, že nebudou souhlasit se vstupem Skopje, pokud nepřistoupí na změnu pojmenování. Podle Atén označení Makadonie přísluší pouze oblasti na severu Řecka.
Začátku summitu se vyhnuly ani potyčky s odpůrci NATO. Rumunská policie vyslýchá 46 aktivistů, kteří údajně zaútočili na ostrahu a ředitele jednoho objektu. Mezi vyslýchanými jsou podle mluvčího policie i čeští občané.
Na závěr summitu se ke státníkům členských zemí aliance připojí i dosluhující ruský prezident Vladimir Putin, který se zúčastní schůzky Rady NATO-Rusko. Ruský tisk dnes označil bukurešťský summit kvůli Putinově návštěvě za historický a neočekává, že vystoupení šéfa Kremlu bude konfrontační. Podle analytiků se ale nedá ani vyloučit, že naopak přilije další olej do ohně už tak napjatých vztahů mezi Moskvou a aliancí.
Foto: Reuters a AP
