Polsko trvá na tom, aby mu Německo zaplatilo válečné reparace, které polská vláda odhaduje na stovky miliard eur. Tento požadavek podpořil polský parlament, který v pondělí zveřejnil znalecký posudek, jenž označuje důvody německé strany pro odmítnutí uvedeného nároku za nepodložené.
O odškodnění za ztráty způsobené Polsku Německem za druhé světové války v poslední době hovořilo více členů polské vlády v čele s premiérkou Beatou Szydlovou. Ministr vnitra Mariusz Blaszczak nedávno řekl, že jen hmotné škody dosahují "téměř bilion dolarů" (21,7 bilionu korun).
"Je legitimní říci, že Polská republika má nárok na odškodnění od Spolkové republiky Německo, a tvrzení, že tento nárok vypršel nebo je promlčený, je nepodložené," uvádí se ve znaleckém posudku s nímž polský parlament seznámil veřejnost v pondělí.
Z německé strany ale zní argumenty, že Polsko se nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.
Polský parlament ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu. Navíc se prý týkalo pouze bývalé Německé demokratické republiky, která vznikla v roce 1949 v sovětské okupační zóně a byla součástí východního komunistického bloku.
To zase odmítá německá vláda. Její mluvčí Steffen Seibert prohlásil, že Polsko se v roce 1953 vzdalo i dalších požadavků a později to několikrát potvrdilo.
Pokud jde o výšku nárokovaných reparací, polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski v pondělí řekl, že dříve než vláda vznese oficiální požadavek na odškodnění, bude nutné vypracovat další znalecké posudky a analýzy.
