Přijde-li řeč na zachránce Židů před holocaustem, většinou padne jméno Oskara Schindlera či Raoula Wallenberga. Portugalský diplomat Aristides Sousa Mendes takového věhlasu nedosáhl, před smrtí však zachránil 30 tisíc lidí a musel se při tom vzepřít i vlastní vládě.
Aristides de Sousa Mendes do Amaral e Abranches se narodil v roce 1885 do šlechtické rodiny v městečku Cabanas de Viriato. Krátce po dokončení studií práv se oženil se svou školní láskou a měli spolu čtrnáct dětí, jež se narodily v nejrůznějších zemích. Mendes se totiž vydal na diplomatickou dráhu.
Během své kariéry pracoval na Zanzibaru, v Brazílii, ve Spojených státech či v Belgii. V době vypuknutí druhé světové války působil jako konzul ve francouzském Bordeaux. Právě tam učinil osudné rozhodnutí svého života.
Navzdory nařízení Salazarova režimu, který ve válce zůstal neutrální, poskytl víza třiceti tisícům lidí pronásledovaných nacisty, z nichž dvanáct tisíc byli Židé.
"Raději budu stát po boku Boha proti člověku než s člověkem proti Bohu," vysvětloval Mendes důvody svých kroků.
Většinu pasů vydal v třech hektických dnech mezi 16. a 18. červnem 1940. O čtyři dny později uzavřela Francie s Německem příměří a Bordeaux se ocitlo na území okupovaném Němci. Podle historika Jehudy Bauera šlo o největší záchrannou akci provedenou v době holocaustu jediným člověkem.
Mezi zachráněnými byl například Otto von Habsburg, na něhož byl Hitlerem vydán zatykač a bylo mu odňato říšské občanství, malíř Salvador Dalí s manželkou a mnoho dalších osobností, ale i obyčejných lidí, kterým hrozilo smrtelné nebezpečí.
Po návratu do vlasti přišel o zaměstnání a sebrali mu i rodný dům. Jeho děti nemohly studovat. Když v roce 1954 v naprosté chudobě umíral, prosil své potomky, aby jméno rodiny očistili. Podařilo se to až postupem času.
V roce 1967 mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy, Portugalsko rehabilitovalo jeho památku v roce 1987. Roku 2006 se v anketě hledající největšího Portugalce umístil na třetím místě. Druhý byl dlouholetý šéf portugalských komunistů Alváro Cunhal a první nikdo jiný než Antonio Salazar.
V posledních letech byla v Portugalsku patrná snaha Mendesovu památku připomínat. V roce 2001 vznikla nadace nesoucí diplomatovo jméno. Jako cíl si stanovila obnovit jeho rodný dům v Cabanas de Viriato a vybudovat v něm muzeum. Nepodařilo se to, dům chátral a hrozilo, že se zřítí.
Až letos se na stavbu podařilo sehnat prostředky. Projekt, jehož hlavní částí je podle serveru theportugalnews.com rekonstrukce zdiva a položení nové střechy, by měl být hotov do deseti měsíců. Přestavba bude stát 2,9 milionu eur (asi 75 milionů korun) a z 85 procent bude financována z fondů Evropské unie.