NATO bude řešit, co s radarovou základnou

Severoatlantická aliance se bude muset rozhodnout, jak se postavit k protiraketové obraně, zejména její členové, kteří nebudou pokryti chystaným americkým štítem. Před neformální schůzkou ministrů zahraničí NATO v Oslu to dnes v Bruselu řekl náměstek generálního tajemníka NATO Martin Erdmann, podle něhož by v norské metropoli měla začít politická debata o tom, jak dál s protiraketovou obranou.

Schůzka v Oslu ve čtvrtek a v pátek bude prvním ministerským jednáním NATO od ledna, kdy USA oficiálně požádaly Česko a Polsko o přijetí protiraketových základen. Části jednání se zúčastní také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož země označuje americký systém v Evropě za ohrožení svých zájmů.

Setkání, jehož se zúčastní šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, zahajuje podle Erdmanna v alianci politickou debatu o problému. Minulý týden se členské země na úrovni expertů v Bruselu shodly, že existuje hrozba raketového útoku. Neřekl bych ale, že je konsensus, debata teprve začíná, řekl Erdmann.

Po rozhodnutí Washingtonu rozšířit svou protiraketovou obranu do Evropy by se aliance a zejména země, které nebudou pokryty americkým štítem, měly rozhodnout co dál, uvedl také. Nedělat nic není řešení, zdůraznil.

Chceme-li odstrašit Írán tím, že náš systém bude hotov dřív než jeho rakety, musíme začít nyní, uvedla dnes v Bruselu vysoká americká představitelka, která si nepřála být jmenována. Jde o to, jak rychle může Írán získat rakety, které budou létat dál, rychleji a spolehlivěji, řekla. Podle ní Írán postupuje rychleji, než se předpokládalo, a pomáhá mu Severní Korea.

Americký systém by ale nepokryl jižní země NATO, především Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Turecko, které jsou od Íránu příliš blízko pro balistické rakety a mohly by být zasaženy jen střelami kratšího doletu.

Zatím se rýsuje možnost, že by jižní křídlo aliance mohl pokrýt právě systém proti raketám krátkého a středního doletu, který NATO chystá na rok 2010, ale který měl dosud chránit vojáky aliance. Oba systémy by mohly být paralelní a navzájem se doplňovat, řekla americká představitelka.

Cílem je stejná ochrana všech zemí NATO proti raketovému útoku, jíž bude dosaženo ve spolupráci s Ruskem, zdůraznila. Zopakovala, že Washington chce s Ruskem co nejvíce spolupracovat a ocenila pondělní jednání amerického ministra obrany Roberta Gatese na toto téma v Moskvě. Dnešní odmítavé poznámky ruských představitelů k jednáním s Gatesem byly podle ní zřejmě připraveny ještě před schůzkou.

Spojenci v NATO se shodují, že by Rusko mělo být do celého procesu zahrnuto. Spojené státy také minulý týden navrhly Moskvě spolupráci na protiraketové obraně, ale tu dnes opět v Lucemburku odmítl ruský ministr zahraničí Lavrov. Podle něj z ní vyplývá, že "vše již bylo rozhodnuto ve Washingtonu". Stejně tak chce, aby se hrozba raketového útoku vyhodnocovala společně.

Erdmann dnes ale řekl, že taková prohlášení není v této fázi zapotřebí brát jako konečné stanovisko: "Nabídky jsou na stole a diskuse pokračují."
Ministři zahraničí 26 spojeneckých zemí NATO budou jednat ve čtvrtek odpoledne o Afghánistánu a protiraketové obraně, v podvečer se sejdou s Lavrovem a pak u večeře s představiteli Evropské unie - vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou a s komisařkou pro zahraniční vztahy Benitou Ferrerovou-Waldnerovou. V pátek budou debatovat o Kosovu a rozšíření aliance a posoudí, jaký pokrok udělaly kandidátské země Chorvatsko, Makedonie a Albánie.

Foto: Archiv