NATO bude řešit, co s radarovou základnou

Zahraničí
24. 4. 2007 18:57
bez popisku 8128
bez popisku 8128

Severoatlantická aliance se bude muset rozhodnout, jak se postavit k protiraketové obraně, zejména její členové, kteří nebudou pokryti chystaným americkým štítem. Před neformální schůzkou ministrů zahraničí NATO v Oslu to dnes v Bruselu řekl náměstek generálního tajemníka NATO Martin Erdmann, podle něhož by v norské metropoli měla začít politická debata o tom, jak dál s protiraketovou obranou.

Schůzka v Oslu ve čtvrtek a v pátek bude prvním ministerským jednáním NATO od ledna, kdy USA oficiálně požádaly Česko a Polsko o přijetí protiraketových základen. Části jednání se zúčastní také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož země označuje americký systém v Evropě za ohrožení svých zájmů.

Setkání, jehož se zúčastní šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, zahajuje podle Erdmanna v alianci politickou debatu o problému. Minulý týden se členské země na úrovni expertů v Bruselu shodly, že existuje hrozba raketového útoku. Neřekl bych ale, že je konsensus, debata teprve začíná, řekl Erdmann.

Po rozhodnutí Washingtonu rozšířit svou protiraketovou obranu do Evropy by se aliance a zejména země, které nebudou pokryty americkým štítem, měly rozhodnout co dál, uvedl také. Nedělat nic není řešení, zdůraznil.

Chceme-li odstrašit Írán tím, že náš systém bude hotov dřív než jeho rakety, musíme začít nyní, uvedla dnes v Bruselu vysoká americká představitelka, která si nepřála být jmenována. Jde o to, jak rychle může Írán získat rakety, které budou létat dál, rychleji a spolehlivěji, řekla. Podle ní Írán postupuje rychleji, než se předpokládalo, a pomáhá mu Severní Korea.

Americký systém by ale nepokryl jižní země NATO, především Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Turecko, které jsou od Íránu příliš blízko pro balistické rakety a mohly by být zasaženy jen střelami kratšího doletu.

Zatím se rýsuje možnost, že by jižní křídlo aliance mohl pokrýt právě systém proti raketám krátkého a středního doletu, který NATO chystá na rok 2010, ale který měl dosud chránit vojáky aliance. Oba systémy by mohly být paralelní a navzájem se doplňovat, řekla americká představitelka.

Cílem je stejná ochrana všech zemí NATO proti raketovému útoku, jíž bude dosaženo ve spolupráci s Ruskem, zdůraznila. Zopakovala, že Washington chce s Ruskem co nejvíce spolupracovat a ocenila pondělní jednání amerického ministra obrany Roberta Gatese na toto téma v Moskvě. Dnešní odmítavé poznámky ruských představitelů k jednáním s Gatesem byly podle ní zřejmě připraveny ještě před schůzkou.

Spojenci v NATO se shodují, že by Rusko mělo být do celého procesu zahrnuto. Spojené státy také minulý týden navrhly Moskvě spolupráci na protiraketové obraně, ale tu dnes opět v Lucemburku odmítl ruský ministr zahraničí Lavrov. Podle něj z ní vyplývá, že "vše již bylo rozhodnuto ve Washingtonu". Stejně tak chce, aby se hrozba raketového útoku vyhodnocovala společně.

Erdmann dnes ale řekl, že taková prohlášení není v této fázi zapotřebí brát jako konečné stanovisko: "Nabídky jsou na stole a diskuse pokračují."
Ministři zahraničí 26 spojeneckých zemí NATO budou jednat ve čtvrtek odpoledne o Afghánistánu a protiraketové obraně, v podvečer se sejdou s Lavrovem a pak u večeře s představiteli Evropské unie - vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou a s komisařkou pro zahraniční vztahy Benitou Ferrerovou-Waldnerovou. V pátek budou debatovat o Kosovu a rozšíření aliance a posoudí, jaký pokrok udělaly kandidátské země Chorvatsko, Makedonie a Albánie.

Foto: Archiv 

Autor: ČTK

Další čtení

Konečně je to tady. Netanjahu navrhl Trumpa na Nobelovu cenu míru

Zahraničí
8. 7. 2025

Trump řekl, že USA pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit

Zahraničí
8. 7. 2025

Leyenová čelila kritice, velká část frakcí ji přesto při hlasování podpoří

Zahraničí
7. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ