V čele Severoatlantické aliance v pátek skončil Nizozemec Jaap de Hoop Scheffer, kterého dnes střídá Anders Fogh Rasmussen. Téměř triumfálně komentuje jmenování bývalého dánského premiéra generálním tajemníkem NATO afghánský Taliban. "Velký nepřítel proroka" teď vede západní vojenský pakt, píše Taliban na svých webových stránkách. Rasmussen přitom v rozhovoru oznámil, že má zájem s některými složkami Talibanu jednat.
Podle talibů ale Rasmussenovo jmenování do čela NATO nezvratně posílí víru všech muslimů v boji proti alianci a zintenzívní boj v Afghánistánu. Pro vůdce Talibanu patří Rasmussen mezi nenáviděné „křižáky" jako jsou George Bush nebo Tony Blair.
Kvůli své sporné roli ohledně takzvaných „dánských karikatur" už si ostatně zažil Rasmussen své. Jeho zvolení do čela NATO nebylo kvůli tvrdému odporu Turecka nebylo zrovna snadné. Ankara upozorňoval na důležitost vztahu aliance k islámského světu a že právě na čele s Rasmussenem u něho ztratí důvěru.
Anders Fogh Rasmussen se nyní vyslovil pro vyjednávání s některými skupinami hnutí Taliban.
"Uvnitř Talibanu jsou skupiny, se kterými se dá mluvit v zájmu usmíření v Afghánistánu," řekl bývalý dánský premiér. Je však podle něj také jasné, že v Talibanu je tvrdé jádro, které má respekt pouze před vojenskou silou a s nímž se nelze dohodnout.
Rasmussen tak podpořil mimo jiné požadavky britského ministra zahraničí Davida Milibanda. Šéf londýnské diplomacie, jehož země má v Afghánistánu silné vojenské jednotky, už dříve kontakty s určitými skupinami Talibanu podpořil.
Taliban není ale zdaleka jediný problém nového muže na špici NATO. Čeká jej řada obtížných výzev.
NATO se už déle snaží ujasnit si, jakou má po pádu železné opony smysl jeho existence, či jaká by v budoucnu měla být jeho role a úkoly.
Právě Rasmussen tak bude značné míry koordinovat tyto debaty nad novou strategickou vizí NATO, kterou by aliance chtěla přijmout na svém příštím summitu v Lisabonu v roce 2010.
ČTĚTE TAKÉ: Bílý dům nevylučuje vstup Ruska do NATO
NATO v Afghánistánu musí do roka ukázat pokrok
NATO "válčí" s Turkem. Kvůli karikaturám a Kurdům
V ní by se NATO mělo zamyslet nad pozici, jakou má v bezpečnostní architektuře, jaké vztahy by mělo mít s EU, OSN i dalšími organizacemi, jaká by měla být rovnováha mezi obrannými a expedičními schopnostmi aliance.
Rasmusena čeká příprava a schválení nové strategické koncepce aliance. Radit Rasmussenovi v tomto úkolu možná bude i bývalý český vicepremiér Alexandr Vondra. Ten by měl být členem speciálního týmu lidí, který Rasmussen vytváří, aby se mohl radit o bezpečnostních prioritách aliance.
"Změna na pozici generálního tajemníka s sebou samozřejmě přinese některé změny, a to i přes to, že fungování aliance je zejména a především v rukách členských zemí.
Půjde o nový styl práce a nové akcenty, které ale nebudou mít vliv na základní stavební kameny aliance a na principy, jimiž se řídí," říká ministr pro evropské záležitosti a bývalý český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Součástí nové strategie by zřejmě mělo být i to, jaké vazby bude mít NATO s Ruskem.
Vztahy mezi aliancí a Moskvou přitom v uplynulém roce kvůli ruskému zásahu v Gruzii výrazně ochladly a jejich opětovné oteplování přichází teprve pozvolna.
Vliv na vztahy s Moskvou mají mimo jiné ambice dvou bývalých sovětských republik - Gruzii a Ukrajiny - vstoupit do aliance. Těm NATO slíbilo, že by v budoucna mohly alianční řady rozšířit, na což se však Moskva dívá s velkou nevolí.
Nelíbí se jí ani plány USA umístit v Česku a v Polsku novou americkou protiraketovou základnu.
NATO počítá s tím, že by americká protiraketová obrana měla být významnou částí vlastní alianční protiraketové architektury, na jejímž vybudování NATO postupně pracuje.
Klíčová bude pro Rasmussena i pro celé NATO bezpečnostní situace v Afghánistánu. Nový generální tajemník se zřejmě bude snažit přesvědčit váhající evropské spojence, aby do aliančních mírových sil v násilnostmi i chudobou sužované středoasijské země vyslali více vojáků či policistů.
Foto: Profimedia, ČTK/AP a Reuters
