Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance se dnes v Bruselu shodli na dalším "oteplení" ve vztazích s Ruskem. Šéfové diplomacií rozhodli, že NATO obnoví formální styky s Moskvou. Ty aliance přerušila loni v létě v reakci na postup Moskvy v ozbrojeném konfliktu s Gruzií.
Generální tajemník NATO zároveň poznamenal, že ministři dnes dopoledne nejednali o budoucnosti protiraketového štítu, který chtějí USA vybudovat ve střední Evropě.
"Ministři se shodli formálně obnovit Radu NATO - Rusko, a to i na ministerské úrovně, co možná nejdříve, po summitu (NATO) ve Štrasburku a Kehlu," řekl po jednání novinářům Scheffer. Vrcholná schůzka aliance se uskuteční 3. a 4. dubna v Německu a ve Francii.
"Rusko nelze ignorovat, musíme s ním udržet dialog, byť i někdy za velmi obtížných podmínek a musíme taky jasně mluvit i o těch nedobrých věcech," dodal v této souvislosti šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
Po půl roce funguje i Rada NATO-Rusko
Rada NATO-Rusko, tedy jakési fórum zástupců Moskvy a aliance, se v minulosti scházela formálně zhruba jednou do roka na úrovni velvyslanců. Během roku se také konalo několik setkání ministrů. Tato setkávání aliance přerušila loni v srpnu v reakci na postup Ruska v ozbrojeném konfliktu s Gruzií.
Válka mezi Moskvou a Tbilisi vypukla poté, co Gruzie vyslala do proruské Jižní Osetie armádu. Rusko ale rychle gruzínské vojáky vytlačilo a samo pak proniklo hluboko na gruzínské území. Na nynější příměří v současnosti dohlíží pozorovatelská mise Evropské unie.
Moskva dnes rozhodnutí aliance obnovit formální vztahy přivítala. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Ria Novosti prohlásil, že "toto rozhodnutí je krokem správným směrem".
Dnešní krok Severoatlantické aliance směrem k oteplení vztahů s Kremlem není překvapením. V posledních měsících se totiž kontakty mezi aliancí a Moskvou pozvolna zlepšují. Obě strany spolu koncem loňska začaly hovořit, i když zatím jen neformálně na úrovni velvyslanců. S ruským ambasadorem při NATO se navíc neformálně sešel i Scheffer. Ten také v únoru v Mnichově hovořil s ruským vicepremiérem Sergejem Ivanovem.
Nějaké výrazné ochlazení to vlastně ani nebylo...
Šéf aliance dnes ale zároveň zdůraznil, že obnovení formálních jednání s Ruskem neznamená, že by NATO uznalo události, které se loni mezi Ruskem a Gruzií odehrály a které vedly k výraznému ochlazení vztahů aliance a Moskvy. Jde prý ale o to vytvořit prostor k dialogu o věcech, které NATO a Rusko spojují. Scheffer upřesnil, že NATO neuznalo a nadále nesouhlasí s ruským uznáním gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie.
"(Obnovení vztahů) neznamená návrat k tomu, co bylo před srpnem minulého roku, ale právě naopak by tato rada měla být platformou, na které se budou identifikovat problémy a bude se o nich otevřeně hovořit," řekl novinářům slovenský ministr Miroslav Lajčák.
Scheffer dnes doplnil, že pole, na němž může NATO a Moskva spolupracovat, je relativně široké. V tomto kontextu zmínil například boj proti terorismu, zajištění bezpečnosti v Afghánistánu či úsilí bránit šíření zbraní hromadného ničení. Podle Scheffera je nutné posílit vojenskou pomoc afghánské vládě. NATO by se ale podle něj mělo soustředit i na civilní pomoc zemi, na školení armády a policie. Důležitým milníkem událostí v zemi budou podle něj nadcházející prezidentské volby.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová dnes navrhla, aby se 31. března konala mezinárodní konference k Afghánistánu. Tu by měla zaštiťovat OSN. Francouzský šéf diplomacie Bernard Kouchner vyjádřil přání, aby se této konference zúčastnil i Írán. Tento návrh jde ruku v ruce s prohlášením Scheffera, který v lednu řekl, že do řešení situace v Afghánistánu by měl být zapojen Teherán, Islámábád, ale i Peking či Dillí. Ministr Schwarzenberg k íránské roli v Afghánistánu řekl, že se o tom s Teheránem pravděpodobně povedou diskuse.
Foto: Reuters
