NATO: podpora US základen v Česku a Polsku údajně roste
05.03.2008 18:26
Mezi spojenci v NATO podle čelných amerických představitelů roste podpora plánů USA na umístění protiraketové základny v Česku a Polsku. Je prý také velká šance, že se vyjednání s oběma státy podaří ukončit před tím, než v úřadě skončí současný americký prezident George Bush; ten Bílý dům opustí v lednu příštího roku.
Náměstek ministryně zahraničí John Rood dnes v Bruselu řekl, že ČR ve vyjednávání "předstihla" Polsko a že jednání by mohla být dokončena "ve velmi brzkém termínu". Blíže ho však neupřesnil.
Český premiér Mirek Topolánek nedávno řekl, že návrhy smluv o možném umístění radarové části plánované základny v Česku by mohly být podepsány začátkem dubna na summitu NATO, nebo před ním, či těsně po něm.
Washington by chtěl umístit v České republice radarovou část své plánované evropské protiraketové základny, zatímco v Polsku by měla být rozmístěna desítka antiraket.
Tyto plány však ostře kritizuje zejména Rusko, které to považuje za ohrožení svých zájmů a hrozí možnými protiopatřeními.
Schwarzenberg: Vzepřít se mocenským požadavkům Ruska...
Evropské země by se podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga měly snažit o větší provázanost s Ruskem, neměly by se však vyhýbat ani případné konfrontaci. Zejména v otázce amerických protiraketových základen je nutné vzepřít se mocenským požadavkům Moskvy, prohlásil ministr v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit.
"Kontakty s Ruskem je třeba udržovat na všech úrovních, nejen na té nejvyšší," řekl Schwarzenberg týdeníku. "Také je třeba vytvářet hospodářské vztahy. Musíme se však jednoznačně vzepřít mocenskopolitickým nárokům," dodal.
Jasným výrazem geopolitických požadavků Moskvy jsou podle Schwarzenberga i ruské hrozby kvůli plánům na výstavbu americké radarové a protiraketové základny v Česku a Polsku.
"Rusko se domnívá, že v bývalých členských zemích Varšavské smlouvy má určité právo protestovat," řekl český ministr.
Doplnil, že výstavba základen by rozhodně nevyvolala podobný odpor Moskvy, kdyby měly vzniknout v Británii či v Grónsku.
Ministra údajně ani nepřekvapuje, že Moskva chce na Česko a Polsko namířit své balistické střely. "Nikdo se ale nikdy neptal, kam tyto rakety dosud mířily," řekl Schwarzenberg. "Od Rusů je velmi milé, že nás nyní informovali, že míří na nás," dodal.
Norové smířlivější?
Norská vláda nepoužije práva veta, aby zablokovala podporu Severoatlantické aliance americkému systému protiraketové obrany, který Spojené státy plánují rozmístit v Polsku a v Česku. Oznámila to dnes norská ministryně obrany s tím, že její středolevá vláda zůstává k záměru Washingtonu nadále skeptická..
Ministryně obrany Anne-Grete Strömová Erichsenová musela v norském parlamentu čelit prudké kritice opozičních středopravých stran poté, co se ministryně financí Kirstin Halvorsenová v médiích dříve vyjádřila, že Oslo může proti plánům USA využít v NATO svého práva veta.
Strömová Erichsenová v parlamentu prohlásila, že "vláda veto neprodiskutovala a tato otázka se nedostala ani do programu jednání rozšířené vládní komise pro zahraniční vztahy." Ministryně nicméně zopakovala, že Oslo zůstává vůči americkému plánu v opozici.
Norsko je považováno za velkého zastánce NATO a bylo i jeho zakládajícím členem. Vyjádření ministryně financí Halvorsenové tak způsobilo velké vzrušení na norské politické scéně. Podle komentátorů by se takový krok rovnal oznámení odchodu země z aliance. Strömová Erichsenová proto zdůraznila, že členství v NATO zůstává základem bezpečnostní politiky země.
Severoatlantická aliance musí pro svá rozhodnutí dosáhnout konsenzu mezi všemi 26 členskými státy, takže teoreticky může jeden člen zablokovat přijetí rozhodnutí, ačkoliv se to stává jen výjimečně.
Foto: Reuters, Profimedia.cz, archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.