Severoatlantická aliance podpoří Ukrajinu přibližně 15 miliony eur (asi 420 milionů korun). Na nynějším jednání Komise NATO-Ukrajina zazněly od některých členských zemí také další závazky mimo fondy zřízené přímo NATO. Aliance chce Ukrajině pomoci v oblastech jako je logistika, velitelské systémy či kyberobrana.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen zopakoval, že ruský postup vůči Ukrajině je zcela nepřijatelný. "Rusko nyní proti Ukrajině bojuje na ukrajinském území. Ruští vojáci a tanky útočí na ukrajinské síly," prohlásil Rasmussen na tiskové konferenci na summitu NATO ve velšském Newportu. Přes svoje slova o míru neudělala podle něj Moskva jediný krok, který by mír skutečně umožnil.
Aby bylo možné zajistit politické řešení krize, musí podle Rasmussenova názoru mezinárodní společenství rozhodně odpovědět na případné pokračování ruské intervence na Ukrajině. "Odpovědět hlubšími, silnějšími, tvrdšími ekonomickými sankcemi, které by zasáhly ruskou ekonomiku a Rusko dále izolovaly," myslí si Rasmussen.
Generální tajemník aliance opět zdůraznil, že NATO uznává Ukrajinu v jejích hranicích a odmítá ilegální ruskou anexi Krymu.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko na tiskové konferenci prohlásil, že při jednání cítil jednoznačnou podporu Ukrajině od všech členských zemí. Vztah Ukrajiny s NATO byl podle něj v posledních 20 letech klíčový pro stabilitu a bezpečnost regionu. "Stabilitu a bezpečnost, která je nyní brutálně podkopávána ruskou agresí," řekl Porošenko.
Před pátečním jednáním trojstranné kontaktní skupiny v Minsku je prý ale opatrný optimista. Připomněl návrhy Moskvy na příměří i deklarovanou ochotu separatistů k němu. Nyní je podle něj důležité, aby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě skutečně mohla příměří sledovat a aby byli propuštěni rukojmí, které separatisté drží v zajetí.
Rasmussen k nedávným mírovým návrhům ruského prezidenta Vladimira Putina zopakoval názor, že důležité je to, co se konkrétně děje. "V minulosti jsme slyšeli podobné iniciativy a byly jen zástěrkou pro další eskalaci. Při zkušenostech, které máme, musíme být s hodnocením opatrní," poznamenal.
Moskva musí podle Rasmussena stáhnout "tisíce svých vojáků z Ukrajiny a hraničních oblastí" a zastavit podporu separatistům. NATO má zapojení ruských sil do bojů na východě Ukrajiny za jednoznačně prokázané.
Podle Rasmussena je to od konce druhé světové války poprvé, kdy jedna evropská země zkouší silou získat území jiného státu. "Evropa se nesmí otočit zády od vlády práva k nadvládě silnějšího," míní generální tajemník nejsilnějšího vojenského uskupení světa.
Prostřednictvím speciálně zřízených fondů chce NATO podpořit rozvoj schopností ukrajinské armády v oblastech jako je logistika, velitelské systémy, komunikační systémy či obrana proti počítačovým útokům. "Pomůžeme také s rehabilitací vojáků zraněných v konfliktu," poznamenal Rasmussen.
Porošenko doplnil, že některé země jsou připravené dvoustranně spolupracovat s Kyjevem v otázkách výstroje i výzbroje. Pak doplnil, že se dvoustranné dohody mohou týkat také "vysoce přesných" zbrojních systémů. Jiné země například nabídly pomoc ve zdravotnictví.
Ukrajina a vstup do NATO
Porošenko na otázku, kdy by mohla Ukrajina vstoupit do NATO, odpověděl slovy "až bude připravena" a připomněl potřebu reforem v řadě oblastí.
Ukrajina v posledních dnech signalizuje obnovený zájem o členství v alianci, kam má od summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 v zásadě otevřené dveře. Rasmussen podotkl, že podobné rozhodnutí nesmí udělat nikdo jiný než sami Ukrajinci.
Na summitu v Newportu hledá aliance odpověď na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po ruských akcích na Krymu. Ve čtvrtek pozdě do noci by o věci měli lídři zemí osmadvacítky diskutovat u večeře na hradě v Cardiffu, v pátek by měli přijmout několik konkrétních rozhodnutí z takzvaného Akčního plánu připravenosti.
