Globální policajt
NATO potáhne příště do války i bez mandátu OSN

Z vojenského hlediska byl zásah Severoatlantické aliance v Libyi úspěchem. Mandát Rady bezpečnosti OSN, který ke vzdušným úderům NATO mělo (byť ho opakovaně překračovalo), by případně nebyl ani nutný. Myslí si to generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen.

Nasazení NATO by podle něj dostatečně legitimovaly i silné morální důvody. Rasmussen to prohlásil ve čtvrtek při diskusi na jednání berlínské Nadace pro vědu a politiku (SWP), což je thinktank, který radí i německé spolkové vládě.

Budoucí zahraniční operace NATO podle libyjského vzoru nečiní šéf aliance závislými na mandátu Rady bezpečnosti OSN. Takový mandát je sice žádoucí, ale nasazení NATO můžou legitimovat i jasné morální principy, prohlásil Rasmussen.

Jako příklad uvedl válku v Kosovu roku 1999, do níž aliance vytáhla i bez požehnání OSN. Zmíněné poznámky vyslovil Rasmussen během diskuse o otázce, zda jiné státy mají právo chránit civilisty před masakry, jež páchají buď jejich vlády, nebo jiné skupiny obyvatel. Tato odpovědnost za ochranu obyvatel se poprvé v historii stala zdůvodněním vojenské operace schválené OSN, třebaže ještě není kodifikována v mezinárodním právu.

"Pokud by nutnou podmínkou pro ochranu civilistů byl mandát RB OSN, jen by to hrálo do karet silám, které nesdílejí naše hodnoty," argumentoval šéf NATO. "Pokud je ospravedlnitelný účel a je silný právní základ, můžeme naše hodnoty bránit násilím."

Rasmussen se ohradil proti kritikům, kteří NATO vytýkají, že mandát daný OSN překračovalo jednostrannou a aktivní podporou rebelů. "Přirozeně jsme byli partneři, byli jsme na straně obyvatel Libye," odpověděl. V těchto případech povede většinou mandát OSN k tomu, že se nebude postupovat neutrálně.

"Bylo to NATO, které převzalo tento historický úkol... Měli jsme odpovědnost jednat, a to jsme učinili," hájil postup NATO Rasmussen. Tím se podle něj i posílila důvěryhodnost světové organizace.

Rasmussen se ale vyhnul odpovědi na otázku, proč NATO bombardovalo Libyi, ale Sýrii nikoli. NATO prý bude zkoumat každý případ jednotlivě. Jedním z kritérií je otázka, zda jsou ohroženy hranice aliance. "V případě Libye tomu tak bylo," řekl Rasmussen.