Severoatlantická aliance se na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN zapojí do akcí proti režimu Muammara Kaddáfího. Zatím půjde o prosazování zbrojního embarga vůči Libyi. Operace začne zhruba do 24 hodin. Dohodla se na tom dnes Severoatlantická rada, tedy nejvyšší rozhodovací orgán NATO.
Zapojení NATO do akcí znamená, že se, byť zřejmě jen nepřímo, zapojí i Česká republika, která je členem tohoto 28členného bloku.
„Platí nadále náš zdrženlivější postoj. My se vojensky této fáze rozhodně neúčastníme, ale jsme rádi, že je to pod dohledem NATO a pod jeho velením, protože koneckonců budeme, předpokládám, mít více informací," řekl ministr obrany Alexandr Vondra.
| Co znamená "zbrojní embargo" |
|
Uplatňování zbrojního embarga by mělo v praxi znamenat nasazení aliančních plavidel rozmístěných ve Středozemním moři kolem libyjských vod. Jejich úkolem by pak bylo kontrolovat, zda do Libye někdo nezkouší pašovat zbraně, protože vůči této zemi platí zbrojní embargo. Použity by k tomu mohly být i vojenské prostředky. Podobně by navíc alianční letouny kontrolovaly přístup do libyjského vzdušného prostoru. |
Vůči Libyi už vojensky zasahuje koalice několika zemí, mezi nimiž jsou i někteří členové NATO, třeba Spojené státy či Francie. Z některých stran ale zaznívá kritika, že při jejich bombardování trpí i civilisté, přitom právě ty by měly vojenské zásahy na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN ochraňovat.
V minulých hodinách a dnech se hodně hovořilo o tom, zda by nemělo dozor či vedení nad operacemi převzít právě NATO. Hlasitě po tom v pondělí volala například Itálie, která je součástí koalice mezinárodních sil, jež vůči Libyi už zasahují.
"Jsme přesvědčeni, že je čas posunout se od operace koalice směrem ke koordinovanější akci pod patronátem NATO, protože Aliance má zkušenosti i prostředky na to, aby dokázala zvládnout takovou akci," řekl italský ministr zahraničí Franco Frattini. Podobnou pozici zastává i Česko.
| Výběr významných misí Severoatlantické aliance: |
| AFGHÁNISTÁN V roce 2003 převzalo NATO velení Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF), které vznikly o dva roky dříve na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN (RB OSN). Mise má přes 130 000 členů ze 47 zemí. V současnosti začíná postupné předávání kontroly nad bezpečnostní situací v zemi do rukou afghánských bezpečnostních složek. Proces stahování zahraničních jednotek by měl být završen koncem roku 2014. BOSNA V souvislosti s rozhodnutím RB OSN o vyhlášení bezletové zóny nad Bosnou a Hercegovinou začala v dubnu 1993 hlídkovat letadla NATO nad touto válkou zmítanou zemí. Operace Odepřený let (Deny Flight) byla první akcí aliance mimo území členských států. Do konce operace 20. prosince 1995 uskutečnilo NATO 100 420 letů. V srpnu až září 1995 navíc aliance prováděla leteckou kampaň Rozvážná síla (Deliberate Force), která byla namířena proti vojenským stanovištím srbských jednotek. Nedlouho poté, 21. listopadu 1995, byla v americkém Daytonu uzavřena mírová dohoda, která válku v bývalé Jugoslávii ukončila. Po skončení války bylo NATO v Bosně přítomno prostřednictvím mise IFOR, která byla v prosinci 1996 nahrazena stabilizační misí SFOR. V prosinci 2004 přešel dohled nad bezpečnostní situací v zemi na jednotky EU.  KOSOVOCílem letecké operace nazvané Spojená síla (Allied Force) bylo zastavit agresi srbských jednotek proti albánskému obyvatelstvu v jihosrbské provincii Kosovo a donutit Bělehrad k podpisu mírové smlouvy. S bombardováním cílů na jugoslávském území začalo NATO bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN 24. března 1999. Celkem aliance nasadila 720 amerických a 320 evropských letadel, které provedly přes 38 000 vzletů. Po 78denní letecké kampani jugoslávský vůdce Slobodan Miloševič stáhl jednotky z Kosova, nad nímž byla ustavena mezinárodní správa. NATO je v Kosovu přítomno dodnes v podobě mise KFOR, která má zhruba 10 000 členů. MAKEDONIE Vojáci NATO byli v Makedonii rozmístěni po mírové dohodě, kterou v srpnu 2001 v Ohridu uzavřela vláda ve Skopji s představiteli makedonských Albánců. Dohoda ukončila mnohaměsíční ozbrojenou konfrontaci mezi makedonskými ozbrojenými silami a albánskými povstalci. Od srpna 2001 do března 2003 uskutečnila Aliance na žádost makedonské vlády tři navazující operace. První, nazvaná Hlavní sklizeň (Essential Harvest), měla za cíl odzbrojit skupiny albánských povstalců. Navazující operace Zrzavá liška (Amber Fox) zajišťovala bezpečnost mezinárodních pozorovatelů, kteří dohlíželi na dodržování mírového plánu. Operace Spojenecká harmonie (Allied Harmony) měla makedonské vládě napomáhat při zajišťování stability v zemi. PROTIPIRÁTSKÉ OPERACE U BŘEHŮ AFRIKY V souvislosti s nárůstem pirátství u somálských břehů poskytovaly lodě Aliance od října do prosince 2008 bezpečnostní doprovod plavidlům Světového programu pro výživu (WFP). Od srpna 2009 hlídkují lodě NATO v oblasti Afrického rohu znovu a opět se snaží zabránit napadání obchodních lodí somálskými piráty. |
