Severoatlantická aliance zesílí svůj příspěvek k boji s terorismem a vstup NATO do mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu (IS) je jedním z prvků tohoto přístupu. Novinářům to v centrále NATO v Bruselu řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož se ale nepočítá s účastí na bojových operacích. Ve čtvrtek odpoledne silnější zapojení NATO proti terorismu potvrdí šéfové států a vlád členských zemí.
Vstup do skoro sedmdesátičlenné koalice proti IS vyšle podle Stoltenberga jasnou politickou zprávu o aliančním odhodlání s terorismem bojovat. "A zlepší koordinaci v rámci koalice. Ovšem neznamená to, že se NATO zapojí do bojových operací," upozornil generální tajemník organizace.
Na práci koalice, která s Islámským státem bojuje v Sýrii a Iráku, se podílejí všechny členské země aliance. NATO jí pomáhá svými radarovými letouny AWACS a podle Stoltenberga nyní svou podporu rozšíří. "Více letových hodin pro AWACS, více sdílení informací a možnost tankování za letu," vypočetl generální tajemník.
Připomněl také, že okolo 13 tisíc vojáků NATO pomáhá cvičit afghánské bezpečnostní síly proti Talibanu a dalším skupinám v Afghánistánu. Aliance nyní zvažuje, že počet svých vojáků v této výcvikové misi zvýší. "Výcvik místních sil je jednou z nejlepších zbraní v boji s terorismem," zdůraznil Stoltenberg a připomněl, že Severoatlantická aliance pomáhá s výcvikem i iráckých vojáků. Také zde se uvažuje o rozšíření.
Na velitelství NATO má nově vzniknout struktura, která umožní lepší sdílení informací o terorismu, včetně údajů o takzvaných zahraničních bojovnících. Jmenován má být koordinátor pro alianční protiteroristické úsilí. Čtvrteční schůzka šéfů států a vlád aliančních zemí by měla odsouhlasit celkový plán výraznějšího zapojení NATO do protiteroristických snah.
Na větším zapojení NATO do boje s terorismem trvá nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Dalším významným požadavkem Washingtonu je zvýšení podílu obranných výdajů evropských spojenců. Ti ve čtvrtek slíbí připravit do konce roku konkrétní národní plány, jak konkrétně se na kýžená dvě procenta hrubého domácího produktu chtějí do roku 2024 dostat.
