Severoatlantická aliance se jako celek stane součástí mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii s teroristickou organizací Islámský stát (IS). S rozhodnutím prezidentů a premiérů členských zemí NATO, kteří se sešli v Bruselu, seznámil novináře generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Neznamená to zapojení do bojových operací, jde podle něj hlavně o významný politický signál.
Větší nasazení NATO v boji s terorismem v Bruselu jednoznačně žádal americký prezident Donald Trump. Terorismus a migraci označil za hrozbu srovnatelnou s Ruskem či situací na východ a na jih od hranic území NATO.
Aliance také zintenzivní podporu, kterou této široké koalici s přibližně sedmi desítkami členů, poskytuje prostřednictvím svých radarových letounů AWACS. Ty budou létat častěji a déle vydrží ve vzduchu také díky nové možnosti tankovat ve vzduchu.
Vstup do mezinárodní koalice proti IS, kde už jsou zapojeny všechny členské země NATO, umožní alianci být u stolu, když se rozhoduje. Krok má přispět také k lepší koordinaci snah o výcvik a rozvoj schopností irácké armády.
"S výcvikem iráckých sil budeme pokračovat. Iráčtí vojáci vycvičení NATO v likvidaci improvizovaných výbušných zařízení nyní svých schopností využívají v bitvě o Mosul," připomněl generální tajemník aliance.
Rozhodnutí je ale podle Stoltenberga jen částí širšího aliančního zapojení do boje s terorismem. Uvnitř struktur NATO vznikne speciální útvar, který má zajistit lepší sdílení zpravodajských informací souvisejících s teroristickými aktivitami, včetně dat o takzvaných zahraničních bojovnících.
Teroristické hrozby by mělo průběžně vyhodnocovat také nové středisko vznikající u velitelství NATO v Neapoli. A aliance začne při výcviku místních sil více využívat svého velitelství pro speciální operace. "Může to znamenat více mobilních týmů rozmístitelných v zemích, které představují riziko," podotkl.
Aliance také v nejbližších týdnech vyhodnotí, jakým způsobem o několik tisíc vojáků rozšíří svou nebojovou misi v Afghánistánu. V operaci, jejímž cílem je výcvik afghánských bezpečnostních sil, nyní působí okolo 13 tisíc vojáků, včetně českých. Někteří ze spojenců podle Stoltenberga nabídli konkrétní příspěvky k navýšení jejich počtu.
