Varování před rozštěpením aliance v souvislosti s protiraketovou obranou vyslovil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer rozhovoru otištěném v pondělním britském deníku Financial Times. Scheffer tvrdí, že by neměla být A liga a B liga, tedy členské země, které protiraketovým deštníkem chráněny budou a ty, které naopak nebudou. Podle současných amerických plánů zemím na jihovýchodě evropského kontinentu ochrana chybí.
Mluvčí NATO James Appathurai vyznění rozhovoru následně poněkud mírnil. Dramatický titulek "NATO varuje, že americké rakety mohou rozdělit Evropu" prý obsahu rozhovoru neodpovídá. Generální tajemník nechtěl nic kritizovat, řekl Appathurai. Naopak tato bilaterální jednání USA s Českem a Polskem podle něj podpořil a myslí si, že to je správná myšlenka.
De Hoop Scheffer chce, aby byli proti raketám chráněni všichni spojenci v NATO. Neznamená to však, že by měli všichni bilaterálně jednat s USA. Generální tajemník usiluje o to, aby byl zachován princip nedělitelné bezpečnosti, a chce jednat o tom, jak rozšířit obranu proti raketám, aby zahrnovala tím či oním způsobem všechny spojence NATO, sdělil Appathurai.
Aby aliance zajistila tuto "nedělitelnou bezpečnost" pro všechny své členy, musí mít podle něj společný názor na věc. Prvním krokem musí být důkladná diskuse o raketové hrozbě uvnitř NATO. Pak se naskýtá možnost nalézt nějaký vztah mezi chystaným systémem NATO chránícím vojáky na bojišti s dalšími systémy, jako je americký, dodal mluvčí.
Jaap de Hoop Scheffer poukázal na severokorejské a íránské plány a zkoušky zbraňových systémů. Výzvědné služby zemí NATO odhadují, že Írán bude moci odpálit mezikontinentální rakety někdy v roce 2015. Podle Scheffera tedy naprosto není pochyb o tom, že aliance a její evropská část jsou ohroženy raketovým útokem. Nepochybuje také o tom, že americký protiraketový systém by zranitelnost starého kontinentu snížil. To znamená, že rok 2011 plánovaný jako začátek činnosti radaru v ČR a raket v Polsku je přesně včas.
S polským protiraketovým deštníkem by si Rusko snadno poradilo
Evropská část NATO nyní debatuje především o záměru umístit některé součásti amerického systému do Polska a Česka. Německo a Francie vyslovily obavy, že tento krok popudí Rusko, a Francie varovala, že by se Evropa kvůli němu mohla vrátit do stádia studené války.
Jaap de Hoop Scheffer dal v rozhovoru najevo, že má malé porozumění pro ruské stížnosti na nový systém, i když souhlasí s tím, že by se měl s Moskvou konzultovat. "Nemusíte být Einstein, abyste pochopili, že toto nemůže být zaměřeno proti Rusku a nemůže to snížit jejich schopnost prvního úderu," řekl Jaap de Hoop Scheffer s poukazem na to, že v Polsku bude deset protiraket, s nimiž by si ruský arzenál snadno poradil.
NATO kritizuje omezené pokrytí protiraketového systému
Některé západoevropské země tvrdí, že íránské ohrožení vlastně neexistuje, protože Teherán svou bombu nepoužije proti vojensky vyspělejším zemím NATO. Washington na to namítá, že útoky z 11. září 2001 ukázaly, že nelze spoléhat jen na odstrašení. Také francouzský prezident Jacques Chirac už loni v projevu uvedl, že protiraketový systém by mohl ohrožené státy ochránit.
Činitelé NATO ale upozornili, že americký deštník ochrání vedle USA hlavně středoevropské a západoevropské státy. Podle centrály NATO by bylo možné systém uzpůsobit tak, aby chránil také Turecko, Řecko a Itálii, které zatím zůstávají mimo něj. Jaap de Hoop Scheffer v rozhovoru navrhl, že NATO by mohlo americké plány doplnit vlastním systémem, který by mohl být spuštěn v roce 2010. Tento již vyvíjený systém má za úkol bránit rozmístěné jednotky, nikoli populační centra.
Americký protiraketový deštník je údajně drahý a nespolehlivý
V západní Evropě kritizují americký systém mimo jiné proto, že mají pochyby o jeho efektivitě. Stojí více než deset miliard dolarů ročně, ale testy neprokázaly, že by skutečně spolehlivě fungoval. Kromě toho je dimenzován tak, aby sestřelil malé množství útočících raket, ale rozsáhlý útok by nezastavil.
NATO vypracovalo loni studii o deseti tisících stran, v níž velení aliance dospělo k závěru, že by bylo možné spustit celoevropský obranný systém založený na americkém plánu. Studie počítá s nižšími náklady než deset miliard a nepočítá s polskými a českými základnami. Ty podle činitelů NATO sníží náklady ještě více, protože pokryjí skoro celou Evropu.
Foto: AP
