Fotbalový klub FC Barcelona, který je označován za dlouholetý symbol katalánské identity, se zapojil do ostrého souboje s ústřední vládou v Madridu obhajobou katalánštiny jako rovnoprávného jazyka. Reagoval tak na záměr španělského ministerstva školství prosazovat španělštinu jako povinný vyučovací předmět v celé zemi.
"Náš jazyk je jako náš klub základním prvkem integrace, která nám umožňuje identifikovat se s naší zemí (Katalánskem)," oznámil klub, jehož působení slouží jako jeden z hlavních ventilů pro projevy katalánského vlastenectví.
I když je Katalánsko součástí Španělského království, má od roku 1979 značnou autonomii. Projevuje se to i v používání jazyka, kterým hovoří asi deset milionů obyvatel na území o rozloze 68 tisíc kilometrů čtverečních ve Španělsku, Andoře, Francii a Sardinii.
Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje katalánsky, přičemž španělština jako další jazyk není povinná. A to chce Madrid změnit.
Podle sdružení rodičů a učitelů Somescola jde o návrat do éry diktárora Franka. "Tento zákon nás vrací do nedemokratické minulosti. Navrhuje vymazání 35 let katalánského demokratického školství," zlobí se organizace a připravuje demonstrace.
Vládní návrh přichází v rozjitřené atmosféře, kdy katalánské regionální volby vyhrála nacionalistická strana Konvergence a jednota (CiU) premiéra Artura Mase, usilující o odtržení od Španělska. Na druhém místě skončili radikální separatisté z Republikánské levice Katalánska (ERC), která na rozdíl od CiU samostatnost tohoto regionu okatě prosazuje již dlouhá léta.
Zřetelné obrysy tak dostala možnost uspořádání referenda o nezávislosti území, kterou ale podle španělské ústavy nejde vyhlásit jednostranně a Madrid se tím tedy nemusí ani řídit. Ústřední vláda, potýkající se s hlubokou hospodářskou krizí, si je ale vědoma rizik, jež by hlasování pro faktickou soudržnost státu mělo, a míní nacionalisty od toho odrazovat.
Jednotné španělsko má ovšem i mezi Katalánci své zastánce. Za jeho zachování demonstrovali ve čtvrtek v Madridu a v Barceloně tisíce lidí.
Fotbalový klub, jehož mottem je "víc než klub", je považován za baštu katalánské identity, a to od občanské války z let 1936 až 1939 a následné vojenské diktatury generála Franciska Franka, během níž bylo zakázáno používat katalánštinu a mnoho knih v tomto jazyce bylo spáleno.
