Postavení migrantů
Názor: Uprchlíci mají mít šanci dostat se do EU legálně

Podle konsorcia organizací, které pracují s migranty, by oprávnění uprchlíci měli mít možnost dostat se do bezpečí do Evropy legálně a požádat tu o ochranu. Pro lidi v ohrožení života by měla být dostupnější například humanitární víza či možnost sloučení rodiny s příbuznými. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty to uvedlo na svém webu.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) loni počet uprchlíků dosáhl 59,5 milionu. Jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí, na 900 tisíc lidí uprchlo po vypuknutí konfliktu z Ukrajiny. Česká vláda schválila, že ČR do konce roku 2017 přijme 1500 uprchlíků. Jejich postavení upravuje Ženevská konvence z roku 1951. Jsou to lidé, jimž hrozí v jejich zemi pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství či politickým názorům.

"Uprchlíkem se nelze stát tak, že se k tomu daná osoba rozhodne. Je potřeba splňovat kritéria. Ekonomický migrant nemůže předstírat, že je uprchlík," zdůraznili zástupci organizací. Pronásledovaní mohou žádat v ČR o azyl či o dočasnou ochranu. Podle zástupců nevládních organizací by měla ale také důsledně fungovat návratová politika pro ekonomické migranty, které Evropa nepřijme.

Konsorcium zastřešuje 18 organizací. Uvedlo, že by oprávnění uprchlíci měli mít možnost dostat se do zemí EU legálně a požádat v nich o útočiště. Zabránilo by se tak obchodu při pašování lidí i úmrtím na nebezpečné cestě. "Většina uprchlíků nemá možnost zajistit si cestovní dokumenty, které by jim umožnily legálně přicestovat. Zastupitelské úřady v zemích konfliktu nefungují," podotkli členové konsorcia. Podle nich by ambasády evropských států mohly vydávat potřebným humanitární víza. Rozšířit by se mohla i možnost slučování rodin. Lidé by se mohli dostat do zemí, kde už žijí jejich příbuzní.

Uprchlíci by také neměli být trestáni za to, že ze své vlasti utekli bez řádných dokladů, zdůraznilo konsorcium. "Uprchlíci často opouštějí zemi za dramatických okolností, které jim neumožňují vyřídit si legálně vstupní dokumenty," uvedlo konsorcium. Podle něj ženevská konvence trestat uprchlíky za nelegální vstup zakazuje. Žadatelé o azyl končívají ve speciálních uzavřených zařízeních. Po zadržení navíc dostanou záznam do databáze, nemohou pak několik let žádat o víza v ČR či v jiném státě EU.

V EU platí takzvané dublinské nařízení. Podle něj země zadržené uprchlíky vrací do státu, přes který do EU vstoupili a v němž požádali o azyl. Podle konsorcia by se měla pravidla přehodnotit. Hraniční státy totiž čelí velkému náporu a nezvládají ho. "Je neudržitelné, aby země jako Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Itálie, Malta měly dlouhodobě řádově o desetitisíce více žadatelů o mezinárodní ochranu, než má ČR," uvedlo konsorcium.

ČR prý nedodržuje ani zákaz navrácení ze svého letiště. Pokud uprchlíci přiletí s platným vízem a chtějí požádat o azyl, cizinecká policie jim podle konsorcia odepírá vstup na české území.

Podle nevládních organizací by se s integrací uprchlíků mělo začít už v době, kdy čekají na vyřízení azylu či ochrany, ne až po udělení. Měli by se hned začít učit česky a připravovat případně na budoucí práci, i když se pak třeba vrátí zpět do vlasti.