Předseda zahraničního výboru německého parlamentu Norbert Röttgen varoval před zhoršením vztahů s Polskem. To čelí kritice Bruselu kvůli rychlým právním změnám, které provádí nová konzervativní polská vláda. Ve středu se navíc bude Evropská komise zabývat situací v Polsku po přijetí kontroverzní novely zákona o médiích. Případ může vést až k unijnímu řízení.
"Heslem musí být hovořit a ne vyhrožovat," řekl Röttgen. "Všeho, co nás v Evropě odtahuje a rozděluje, se musíme v nyní již tak obtížné situaci v Evropské unii vyvarovat," sdělil.
Uvedl, že nynější téma je záležitostí mezi Varšavou a Bruselem a ne mezi Varšavou a Berlínem. Dodal nicméně, že i on kriticky vnímá některé zákony a kroky polské vlády. Zároveň se ohradil proti slovům šéfa Evropského parlamentu Martina Schulze, který v listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přirovnal politiku polské vlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Takovéto výroky zatěžují vztahy k EU, a to ještě dříve než vůbec začal dialog s komisí," dodal Röttgen.
Postup polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která rychle mění dosud platná pravidla a která si podle opozice především upevňuje vlastní moc v soudnictví a médiích, vzbudil pozornost členů komise už v závěru loňského roku. Místopředseda komise Frans Timmermans se proto spolu s některými dalšími eurokomisaři dvěma dopisy obrátil na Varšavu s žádostí o vysvětlení kroků kabinetu. Polská strana otázky komise ostře odmítla.
Věcí se proto bude zabývat Evropská komise. Vzhledem k tomu, že se uskuteční úvodní diskuze, která má situaci zmapovat, se nepředpokládá, že by už nyní vrcholný orgán EU spustil první z několika fází případného řízení s Polskem pro porušení základních unijních hodnot.
Polská premiérka Beata Szydlová jen několik hodin před jednáním komise telefonicky jednala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Ten ji podle polského ministerstva zahraničí ujistil, že to je rutinní procedura, aby se komise zorientovala ve změnách v Polsku. "Šéf komise řekl, že v žádném případě nejde o válku mezi Polskem a EU," řekl polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.
Pokud by se ale situaci nepodařilo uklidnit dohodou, pro kterou se nedávno Juncker vyslovil, mohlo by být teoreticky Polsko nakonec postiženo například omezením hlasovacích práv v unii. Tomu by však muselo předcházet několik kol vyjednání a také jednomyslný souhlas ostatních unijních členů. Maďarsko přitom už dalo najevo, že pro takový postoj hlasovat nebude.
