Tříštivé bomby zůstávají v mnohých válečných zónách trvalou hrozbou civilistům i po skončení vojenských operací. Ještě po letech jejich nevybuchlé části mrzačí obyvatelstvo. Představitelé stovky zemí začali v pondělí v Dublinu jednat o smlouvě, která by měla zakázat výrobu a užívání kazetové munice.
Konference, která potrvá 12 dní, se však neúčastní hlavní výrobci a uživatelé těchto bomb - USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Izrael. Je dosavadním vyvrcholením procesu, který loni v únoru začal v norském hlavním městě Oslu, kde 46 zemí, včetně České republiky, vyzvalo, aby byl do roku 2008 vydán zákaz tříštivých bomb.
Tříštivé bomby, nazývané také kazetové, se otevřou nad zemí a na velkém prostoru rozptýlí stovky malých náloží. Část z nich po dopadu nevybuchne a vytvoří tak de facto minové pole, které ještě dlouhá léta zraňuje a zabíjí. Podle humanitární organizace Handicap International jsou jejich obětí z 98 procent civilisté. Jednou z nejzranitelnějších skupin jsou děti, které může lákat jejich tvar i zářivé barvy.
Podle OSN je potvrzeno na 13 tisíc obětí těchto zbraní - především v Laos, Vietnamu, Afghánistánu a Iráku. Byly nasazeny i při bombardování v Kosovu a používal je také Izrael v létě 2006 v Libanonu.
V Dublinu se bude projednávat text, který předpokládá zákaz výroby a užívání tříštivých bomb, jakož i obchodování s nimi. Navrhuje také, aby nynější zásoby byly zlikvidovány do šesti let. Požaduje rovněž vyčištění postižených oblastí a pomoc obětem. Konečný dokument bude na začátku prosince v Oslu předložen k podpisu všem státům, včetně těch, které nyní nejsou v Dublinu.
Britové "chytré" tříštivé bomby nedají
Papež Benedikt XVI. v neděli vyzval účastníky dublinské konference, aby proti těmto smrtícím zbraním přijali "silný a věrohodný text". Přestože hlavní výrobci tříštivých bomb - jako USA - v Dublinu nejsou, diplomaté v OSN tvrdí, že Washington povzbuzuje své spojence, aby usilovali o zmírněný text dohody.
Humanitární organizace se obávají, že o mírnější výzvu budou usilovat země jako Francie, JAR, Německo, Austrálie, Kanada, Japonsko a Británie. Poslední jmenovaná země bude podle listu The Independent hlavním odpůrcem přísných ustanovení konečného dokumentu.
Důvodem jsou dělostřelecké náboje M85 a raketové hlavice M73. Podle britské armády je M85, kterou označuje za 
„chytrou", klíčová pro její vojenské operace a dokáže se sama zničit, aby nepředstavovala hrozbu civilistům. OSN nicméně kontruje argumentem, že tuto munici použil Izrael v Libanonu, kde připravila o život nebo zranila 300 lidí.
S hlavicemi M73 měli i Američané. Vrtulník Apache jich může najednou vystřelit až 684 částí tříštivých bomb. Postupující pozemní jednotky USA se po invazi do Iráku musely vyrovnávat s velkým počtem této nevybuchlé munice. V Kosovu zemřeli při odstraňování nevybuchlých částí hlavice M73 dva Britové. Přesto se však britská armáda těchto nebezpečných zbraní vzdát nehodlá a „není ochotná o nich vyjednávat".
Cílem konference je dosáhnout jasné dohody, která by měla stejný význam jako úmluva dosažená v Ottawě v roce 1997, která zakázala protipěchotní miny. Přestože se k ní země jako USA, Rusko a Čína nepřipojily, vedla dohoda k výraznému poklesu v užívání těchto min.
Foto: Prifimedia, archiv
