Při nehodě letadla na severozápadě Ruska zahynulo v noci na úterý 44 lidí a dalších osm utrpělo těžká zranění. Podle prvních závěrů z vyšetřování letadlo v husté mlze při přistávacím manévru zpřetrhalo dálkové elektrické vedení a vyřadilo osvětlení přistávací dráhy. Než po několika vteřinách naskočil na letišti náhradní zdroj, letoun ztratil orientaci.
Mezi mrtvými jsou čtyři cizinci, vedení tří ruských firem z oboru jaderné energetiky a mezinárodní fotbalový rozhodčí. Letadlo typu Tupolev Tu-134 se 43 cestujícími a devíti členy posádky havarovalo krátce před půlnocí místního času přibližně kilometr od přistávací dráhy letiště ve městě Petrozavodsk, které leží asi 400 kilometrů severovýchodně od Petrohradu.
Při přistání se stroj letící z Moskvy, který dopadl na silnici poblíž obytné čtvrti, rozlomil a vzplál. Podle nepotvrzených zpráv letoun na silnici rozdrtil projíždějící vozidlo, torzo letadla se pak zastavilo jen několik metrů od obytných budov.
Většina pasažérů pocházela z Ruska, mezi oběťmi jsou čtyři cizinci - Švéd, Nizozemec a dva Ukrajinci. O život přišlo rovněž prakticky celé vedení firmy Gidropress, ruského výrobce systémů pro jaderné reaktory, a několik dalších manažerů z oboru, kteří se v Petrozavodsku měli zúčastnit konference o jaderném strojírenství. Cesta letounem Tu-134 byla poslední i pro ruského fotbalového rozhodčího Vladimira Pettaje, který byl od loňského roku mezinárodním sudím FIFA.
Osm zraněných, mezi nimiž je matka se dvěma malými dětmi z východoruského Sachalinu, je ve velmi vážném až kritickém stavu. Pět z nich bylo letecky přepraveno do úrazové nemocnice v Moskvě.
Stroje typu Tupolev Tu-134 se začaly vyrábět ještě za sovětských časů a poprvé vzlétly v roce 1967. Ruský prezident Dmitrij Medveděv, který svůj Tupolev vyměnil za francouzské letadlo, v dubnu kritizoval v Rusku vyráběné stroje a také úroveň bezpečnosti letecké dopravy v zemi.
Loni 10. dubna u západoruského Smolenska havaroval Tupolev Tu-154M, který přepravoval významnou polskou delegaci. V troskách stroje zahynulo 96 osob, mezi nimiž byla řada vysokých státních činitelů včetně prezidenta Lecha Kaczyńského.
