Ani jednání ministrů financí Evropské unie neodstranilo italské námitky vůči způsobu, jak získat peníze na unijní pomoc Turecku. Novinářům to řekl nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, jehož země nyní unii předsedá. EU slíbila pro letošek tři miliardy eur (81 miliard korun) Ankaře na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků výměnou za důraznější turecké zapojení do řešení problému EU s migranty.
Třetinu částky poskytne Evropská komise z unijního rozpočtu, další dvě miliardy mají členské země přímo vložit do příslušného fondu. Ještě v prosinci na summitu EU byl způsob, jak se tak stane, chápán jako okrajová technická otázka, kterou v prvních týdnech letošního roku vyřeší diplomaté.
Itálie ale na pracovní úrovni projednání záležitosti zablokovala a požádala o objasnění pravidel pomoci. Německo zareagovalo svoláním schůzky unijních ministrů financí.
"Komise vyzvala členské země, aby do praxe převedly své finanční závazky," poznamenal Dijsselbloem. Na jednání podle něj převládal názor, že věc je třeba vyřešit rychle. Příliš konkrétní ohledně italských námitek nebyl, po schůzce ale čeká velmi brzy "rychlý pokrok".
Některé členské země podle Dijsselbloema nevylučují možnost přispět Turecku nad rámec slíbených tří miliard prostřednictvím vlastní dvoustranné pomoci.
Proč přesně Italové věc blokují, nebylo do detailů projednáváno, podotkl český ministr financí Andrej Babiš. Původně měli proti konceptu výhrady například Řekové, kterým vadilo, že by měli finančně přispívat přímo Ankaře, se kterou mají z různých důvodů napjaté vztahy.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker obstrukce ostře zkritizoval a obvinil italského premiéra Mattea Renziho z toho, že vyvoláváním potíží v EU předvádí politické divadlo pro domácí (italské) publikum.
Podle informací Renzi rozpoutal boj uvnitř unie na několika frontách. Zpochybňuje zejména nedostatečnou pružnost jejích předpisů a nařízení, které komplikují italské vládě snahu o zvládnutí doznívající ekonomické krize. A varuje, že se nakonec osmadvacítka kvůli své těžkopádnosti rozpadne.
Největší boj vede Řím o svůj rozpočet, který podléhá podle současných pravidel kontrole Evropské komise. Itálie, která má po Řecku největší zahraniční dluh, přijala pro příští rok rozpočet počítající s deficitem 2,4 procenta HDP místo původně avizovaného 1,8 procenta. Jde tak do přímého střetu s komisí, která vytrvale požaduje rozpočtové škrty. Podle Renziho ale tento přístup klade překážky ekonomickému oživení země.