Přestřelka
Nelze jen brát a pak odmítat kvóty na migranty, napsal Juncker Orbánovi

Připomínkou veškeré pomoci, kterou Evropská unie nabídla Maďarsku v migrační krizi, reagoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na nedávnou maďarskou žádost o uhrazení části nákladů na plot na jižních hranicích země. Šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi ale také napsal, že solidarita platí oběma směry a není možné si vybírat jen příspěvky na ochranu hranice a odmítat se řídit společným rozhodnutím o přerozdělování žadatelů o azyl. Dopis získal server Politico.

Maďarský premiér Orbán v dopise z 31. srpna požádal EU o uhrazení poloviny nákladů na stavbu plotu, který Maďarsko vybudovalo na svých jižních hranicích, aby zabránilo ilegálnímu pronikání migrantů na své území. Podle úřadů výdaje činily kolem 800 milionů eur (přes 21 miliard korun). Junckerovi Orbán napsal, že plot postavený v roce 2015 chrání nejen Maďarsko, "nýbrž celou Evropskou unii proti záplavě ilegálních migrantů".

Předseda komise v odpovědi připomněl, že Maďarsko ve stejném roce odmítlo nabídku, aby z jeho území bylo jinam přesunuto 54.000 migrantů v programu, který se nakonec týká jen Itálie a Řecka, rozhodlo se vrátit skoro čtyři miliony eur (asi 108 milionů Kč), které komise dopředu zemi poslala, a přerozdělování podle kvót napadlo u evropského soudu. Rozhodnutí se shodou okolností čeká ve středu.

Předseda komise upozornil, že Maďaři měli za migrační krize přístup k dalším formám operační a finanční pomoci ze strany evropských agentur i komise samotné. "Maďarsko dostalo tři mimořádné granty celkem za 6,26 milionu eur (přes 169 milionů Kč). Lituji, že v důsledku malého využití Maďarskem bylo utraceno jen okolo třetiny těchto fondů, a nevyužité prostředky tak byly ztraceny," poznamenal Juncker. Budapešť měla též přístup k celkem více než 40 milionům eur (přes miliardu Kč), vyhrazeným pro zemi na ochranu hranic v letech 2014 až 2020 v unijním Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Maďarsko je osmým největším příjemcem evropských strukturálních a investičních fondů, celkem má do roku 2020 nárok na 25 miliard eur (627 miliard Kč). Juncker připomněl, že to je každoročně více než tři procenta maďarského hrubého domácího produktu, tedy více než u dalších zemí Evropské unie.

Předseda komise také upozornil, že v rámci solidárních opatření nyní 20 pohraničníků z jiných zemí EU pomáhá s ochranou maďarské hranice a země nepožádala nově existující Evropskou pobřežní a pohraniční stráž o zvýšení.

Komise podle Junckera oceňuje, že Maďaři sami své pohraničníky poslali na výpomoc do Makedonie a že přispívají do evropských finančních nástrojů podporujících projekty v zemích původu migrantů a v zemích tranzitu.

Pokud v tomto kontextu hodlá Maďarsko žádat o dodatečnou finanční podporu v souvislosti s ochranou vnějších hranic EU, je komise připravena věc rychle posoudit, napsal Juncker Orbánovi. Připomněl, že unijní exekutiva už po posouzení jejich žádostí poskytla mimořádnou podporu Bulharsku, Řecku, Itálii a Španělsku.