Na hraně bankrotu
Němci hořekují, že peníze půjčené Řekům už neuvidí

Čtvrteční dohodě eurozóny o novém záchranném programu pro Řecko se v Německu dostalo velmi rozpačitého přijetí. Část německých médií nad výsledkem celodenního jednání politiků hořekuje s tím, že Němci již nikdy neuvidí peníze, které Řekům půjčili. Podmínky pomoci jsou podle nich spíše dotačním programem než čímkoliv jiným.

Šéf institutu Ifo Hans-Werner Sinn se v německém deníku Frankfurter Algemeine Zeitung nechal slyšet, že Němci se stali obětí vydírání. Nelíbí se mu zejména snížení úroků pro úvěry ze současného záchranného fondu eurozóny na 3,5 procenta. Podle něj je to "masivní dotace". "Další peníze pro Řecko můžeme téměř považovat za dárek, který již nikdy nedostaneme zpátky."

Tradičního skepticismu se drží i bulvární deník Bild, který si nicméně gratuluje, že současnou situaci dlouho dopředu předvídal. "Včera ve 21.07 se stalo realitou to, o čem píšeme již dávno. Řecký bankrot je oficiální," píše. Bild přitom připomíná svůj komentář ze 22. ledna letošního roku: "Řecko již dále nemůže nést tak obrovský dluh. Každý, kdo mu půjčí peníze, je již nikdy neuvidí."

Reakce na přijetí dohody v Německu však nejsou jen negativní. Podle ekonoma Wolfganga Franze je dobře, že eurozóna se již nesnaží současnou krizí jen bezcílně proplouvat. Jeho kolega Ansgar Belke ovšem ve Frankfurter Algemeine Zeitung upozorňuje, že Německo nová záchrana Řecka vyjde na 43 až 48 miliard eur (až 1,2 bilionu Kč).

Největší optimismus tentokrát projevuje deník Financial Times Deutschland (FTD), i když také ten je ve svých prognózách opatrný. "Evropa má právo tleskat, přinejmenším alespoň jednou rukou," píše v redakčním editorialu. Zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko je podle FTD vítězstvím německé kancléřky Angely Merkelové. Pozitivní prý rovněž je, že Řekové se až do konce desetiletí neobjeví na trzích a z "jednotky intenzivní péče se tak přesunuli na rehabilitační oddělení".

Největším nebezpečím čtvrteční dohody tak zůstává podle FTD skutečnost, že záchranný fond eurozóny dostal mnoho nových úkolů, aniž politici navýšili objem peněz, jimiž disponuje.

Příběh dluhové smršti

Co nás čeká po finanční krizi? Skončí dluhová krize globální válkou? V rozhovorech Lukáše Kovandy se nad tím zamýšlejí tři desítky špičkových světových ekonomů.

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ