Němci s migračními kořeny tíhnou k vládním stranám

Lidé s migračními kořeny žijící v Německu mají politicky nejblíže k vládním stranám sociálních a křesťanských demokratů. Zveřejněný průzkum ukazuje, že sociální demokracii za stranu své volby označuje 40,1 procent lidí s migračními kořeny, konzervativní unii CDU/CSU 27,6 procenta.

Ve spolkové republice žije podle vlády kolem 17 milionů lidí s migračními kořeny, přes 5,8 milionu z nich má volební právo, a představují tak skupinu, která může výsledek voleb značně ovlivnit.

Přístup politických stran k přistěhovalcům a jejich potomkům se i proto podle pověřenkyně německé vlády pro migraci, uprchlíky a integraci Aydan Özoguzové za poslední roky výrazně změnil. "Myslím si, že všechny strany poznaly, že je třeba si tyto lidi získat a přesvědčit," uvedla na tiskové konferenci.

Reprezentativní průzkum mezi 4 tisíci osobami s migračními kořeny ukázal, že vedle vládních stran jsou takovým lidem nejbližší Zelení (13,2 procenta) a Levice (11,3 procenta). Všechny ostatní strany dohromady za sobě nejbližší považuje 7,7 procenta dotázaných. Alternativu pro Německo (AfD), která za poslední rok v průzkumech výrazně posílila, upřednostňuje pouze 1,8 procenta lidí.

Výrazné rozdíly přitom vykazují jednotlivé skupiny lidí s migračními kořeny. Zatímco lidé s tureckými kořeny nejčastěji preferují sociální demokracii (69,8 procenta), osoby, které do spolkové republiky přišly z východoevropských zemí po skončení druhé světové války, jsou nejčastěji stoupenci CDU/CSU (45,2 procenta). Konzervativní unie je nejoblíbenější (42,3 procenta) také u přistěhovalců ze zemí Evropské unie, kteří do Německa přišli po roce 2000.

Politické preference přistěhovalců a lidí, jejichž předci se do Německa přistěhovali, se poměrně výrazně liší od preferencí všech německých voličů. Ti by svůj hlas podle aktuálních průzkumů nejčastěji dali CDU/CSU (35 procent), SPD (23 procent), Zeleným (11 procent), Levici a AfD (obě deset procent) a svobodným demokratům (šest procent).