Unijní otloukánci
Němci si zvykli, že do nich kdekdo buší coby do nácků

Kancléřka Angela Merkelová s hitlerovským knírkem, ministr financí Wolfgang Schäuble s pistolí v ruce - tak se vytvářejí v zemích eurozóny postižených krizí nálady proti Německu. Spolkovou vládu to však nechává v klidu, i díky východoněmecké minulosti Angely Merkelové, napsal německý zpravodajský server focus.de.

Hůř už zhanobit šéfa německé vlády nejde. Celé měsíce je kancléřka Angela Merkelová v zemích eurozóny postižených krizí, jako je Řecko, Portugalsko nebo Kypr, znázorňována s hitlerovským knírkem nebo v nacistické uniformě. Stala se otloukánkem - přesněji otloukankou - Evropy, protože ze všech nejvíce požaduje úspory.

Ona sama k těmto urážkám říká, že lidé by měli svobodně vyjadřovat svůj názor. Odkazuje přitom často na svůj život v komunistické NDR, kde to možné nebylo.

Nebudí tak dojem, že by se jí přirovnávání k nacistům nějak dotýkalo. Ti způsobili utrpení a smrt milionům lidí. S tím nelze nic srovnávat. A každé takové přirovnání banalizuje hrůzy holokaustu a Hitlerovy diktatury, jak se v Německu stále znovu zdůrazňuje - kvůli obavám o obraz země v zahraničí.

Nařčení z "brutálních snah o hegemonii" Německa v Evropě jsou ještě neškodná, jako když řecký deník Eleftherotypia dal do titulku tlustými písmeny a v němčině první sloku od války nezpívané německé hymny.

Německo stále znovu slouží jako obětní beránek pro rozhodnutí eurozóny, Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Není se čemu divit, neboť v eurozóně sotva kdy padají rozhodnutí proti vůli Berlína. Rychle tak také vznikl dojem, že i osud kyperských střadatelů byl zpečetěn tam.

Němečtí občané protiněmecké demonstrace v Evropě nechápou. V reprezentativním průzkumu pro Focus se 56 procent účastníků vyjádřilo, že se nedokážou vžít do té silné nevraživosti vyvolané krizí v eurozóně. Jen 40 procent jich má pro kritiku Německa pochopení.

Na tyto nálady zapůsobilo i líčení osobní zkušenosti maltského ministra financí Edwarda Scicluny. Při krizových jednáních o Kypru seděl vedle německého kolegy Wolfganga Schäubleho a naproti němu kyperský protějšek Michael Sarris.

Scicluna se prý cítil jako během "povinného letu přes Atlantik, při němž není dovoleno odejít z místa".

Vyčerpaní Kypřané prý s "dohodou" souhlasili, protože "s pistolí u hlavy" byli samozřejmě nezvykle ochotní ke spolupráci.

Ještě před deseti lety přitom Německo čelilo výsměchu jako nemocný muž Evropy a největší evropská ekonomika za rudo-zelené vlády kancléře Gerharda Schrödera porušovala stabilizační kritéria. Po bolestných sociálních škrtech zavedených právě Schröderem se však z Německa stala znovu lokomotiva růstu.

Čelí za to ale jiným nařčením, že se sanovalo za peníze ostatních a zvětšilo nerovnováhu - prostřednictvím omezování mezd a exportní síly. Nyní Němci udivují odbouráváním schodků a vystupují jako komisaři úspor a motor reforem.

Berlínská koalice se cítí neprávem sama na pranýři. To, že i další státy eurozóny prosazují německou linii, se podle ní nevidí. A přitom lidé ve východní části měnové unie stále mohou o finančních poměrech mnoha Řeků a Kypřanů jen snít.

Na malou podporu ze strany bruselských špiček si už otevřeně stěžovala ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová. Ty by podle ní měly bránit Němce proti nespravedlivé kritice. Také mluvčí německé vlády Steffen Seibert se domnívá, že rozhodnutí se přijímají společně. "Měla by se proto také na veřejnosti obhajovat všemi zúčastněnými státy eurozóny a Evropskou komisí.