V Berlíně i dalších německých městech se v posledních týdnech objevily billboardy, které s příslibem finanční podpory vybízejí migranty k návratu do jejich vlasti. Jak úspěšná kampaň německého ministerstva vnitra bude, se ukáže až koncem roku, kdy skončí. Už teď se proti ní ale ozývá kritika z několika stran.
Do Německa od roku 2015 přišlo asi 1,5 milionu žadatelů o azyl. Většina z nich sice ve spolkové republice dostala určitou formu právní ochrany, a může tak dočasně zůstat, desetitisíce migrantů by ale měly zemi okamžitě opustit. Německo se je k návratu do vlasti snaží motivovat hrozbou nedobrovolné deportace i zvýšenou podporou, pokud se rozhodnou k dobrovolnému odchodu.
Loni například zavedlo program, v němž mají občané zhruba 45 zemí nárok na finanční pomoc 800 eur (20 800 korun), pokud Německo sami opustí v určitém termínu od zamítnutí azylové žádosti. Podporu 1200 eur (31 100 korun) dostanou v případě, že se pro návrat rozhodnou ještě před verdiktem o azylové žádosti.
V polovině letošního září zase Berlín zahájil program, v jehož rámci mají migranti nárok na pomoc s ubytováním v domovské zemi. Rodiny mohou dostat až 3 tisíce eur (77 800 korun) na nájemné, stavební práce nebo základní vybavení kuchyně či koupelny.
Kritika i pochybnosti
Právě na tento program, který skončí 31. prosince, nyní v ulicích německých měst upozorňuje řada billboardů a plakátů. "Tvoje země. Tvoje budoucnost. Teď!" stojí na reklamách, které jsou k vidění v němčině, angličtině, francouzštině, arabštině nebo ruštině. Text doprovázejí vlajky některých zemí, kterých se program týká.
O úspěšnosti této kampaně má ale řada pozorovatelů velké pochybnosti. "Formulace zprávy je nejasná a může vést k tomu, že si někteří přistěhovalci, kteří jsou v zemi legálně, budou myslet, že je zaměřena i na ně, přestože cílí pouze na žadatele o azyl," myslí si třeba server Euronews. Svůj názor dávají jasně najevo i lidé, kteří na billboardy často píší hesla jako "Refugees Welcome" (uprchlíci vítáni).
Kritiky se kampani ale dostává i ze strany části podnikatelů a politiků. "Všichni migranti v Berlíně mají pocit, že se tato kampaň obrací na ně. Mají dojem, že zde nejsou žádáni," vyjádřil své přesvědčení listu Berliner Zeitung třeba šéf jednoho ze zdejších start-upů Yann Leretaille. Většinu jeho zaměstnanců tvoří přistěhovalci, a i proto už napsal stížnost ministrovi vnitra Horstu Seehoferovi (CSU).
"Peníze a čas nutný na tuto kampaň by bylo lepší investovat do integrace," míní zase berlínská radní zodpovědná za integraci Elke Breitenbachová (Levice). "Řada uprchlíků se kvůli nejisté situaci ve své zemi v tuto chvíli vůbec nemůže vrátit. Je to populismus ze strany CSU."
Ministerstvo vnitra to odmítá a věří, že kampaň nakonec skončí úspěchem. Čísla za poslední roky ale z jeho pohledu příliš optimisticky vypadat nemohou. Zatímco v roce 2016 programů podpory návratů využilo 54 006 lidí, loni jich bylo 29 522 a letos má být tento počet ještě nižší. Do konce října bylo dobrovolných navrátilců jen asi 14 100.
Die Botschaft: DEIN LAND ist nicht Deutschland. DEINE ZUKUNFT ist nicht hier. Am besten du gehst. JETZT! pic.twitter.com/TxCldZViW8- Ezgi Güler (@esgimo) 17 de noviembre de 2018
- Manu Ramos (@IANUSMANU) 29. listopadu 2018
