Souboj o prezidentský post svedou předposlední květnovou sobotu v Německu dosavadní hlava státu Horst Köhler a profesorka politologie Gesine Schwanová. Kdyby se pětašedesátileté kandidátce sociálnědemokratické strany (SPD) podařilo o rok staršího Köhlera překvapivě porazit, stala by se první ženou v čele Německa.
Podobně jako v Česku hlavu státu v Německu nevolí přímo občané, ale volení zástupci lidu.
Spolkové shromáždění, které se k volbě hlavy státu schází jednou za pět let, a to na svátek ústavy 23. května, bude hlavu státu vybírat ze čtyř kandidátů. Pouze Köhler a Schwanová, kteří proti sobě kandidovali už v roce 2004, však mají reálné šance na úspěch. Köhler, jehož podporují vládní konzervativci (CDU/CSU) v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou, opoziční liberálové (FDP) a podle příslušných proklamací i bavorští nezávislí, je favoritem.
ČTĚTE TAKÉ: Německý soud potrestal šéfa extrémní pravice
Ministr: Zadlužení Německa vystoupí nad 50 miliard eur
Ačkoli se bývalé rektorce Evropské univerzity Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou a vládní koordinátorce německo-polské spolupráce obecně nedávají velké šance na vítězství, sama hovoří o otevřeném souboji. Čistě početně její optimismus není tak úplně neopodstatněný. Křesťanský blok a FDP nedisponují absolutní většinou, jak tomu bylo v roce 2004, kdy měly o 20 hlasů více než tábor Schwanové.
Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF) Köhler tehdy byl zvolen i přesto, že 18 delegátů z řad jeho předpokládaných stoupenců nakonec hlasovalo jinak. Nevyzpytatelnost volitelů by tentokrát mohla zamíchat kartami natolik, si Köhler jako první kandidát na znovuzvolení nemůže být výsledkem hlasování předem jistý.
Rodák z polského Skierbieszówa se těší všeobecné oblibě, a kdyby prezidenta volili přímo občané, získal by podle průzkumů zhruba 70 procent hlasů. CDU/CSU a FDP však mají ve Spolkovém shromáždění tvořeném poslanci Spolkového sněmu a zástupci regionálních parlamentů 16 spolkových zemí "pouze" 604 volitelů.
"Lepší šance než v roce 2004"
To je stejně jako SPD, Zelení a Levice, od nichž může hlasy očekávat Schwanová. Zvolení prezidentem přitom vyžaduje v prvních dvou kolech volby absolutní většinu čítající nejméně 613 hlasů, až v případném třetím kole postačí prostá většina. Ve Spolkovém shromáždění by letos mělo usednout 1224 volitelů.
"Kandiduji i proto, že vidím velmi, velmi dobré šance, mnohem lepší než v roce 2004," prohlásila vášnivá debatérka s neposlušnými blonďatými loknami minulý víkend na sjezdu strany Spojenectví 90/Zelení. Prezidentská kandidátka přímo chvalořečila její volební program a Zelení jí dávali najevo podporu, jež se zdá být dokonce jednoznačnější než u samotné SPD, která Schwanovou do boje o berlínský prezidentský zámek Bellevue vyslala.
Sociální demokraté přitom původně žádného kandidáta proti Köhlerovi ani postavit nechtěli.
Špičky německé sociální demokracie včetně předsedy Franze Münteferinga, jeho předchůdce Kurta Becka či ministra zahraničí a nyní kandidáta na kancléře Franka-Waltera Steinmeiera tak už dříve vyjádřily spokojenost s Köhlerovým působením v čele státu. Případné vítězství vlastní kandidátky by ovšem SPD notně zvedlo sebevědomí, což strana potřebuje v situaci, kdy dlouhodobě v preferencích zaostává za konzervativním blokem.
Podmínka: podpora levice
Schwanová ale může být zvolena pouze s podporou Levice, jejíž členská základna má z velké části kořeny v komunistické straně zaniklé NDR. Ta sice postavila vlastního kandidáta, představitele komisaře z televizního seriálu Místo činu Petera Sodanna, ale jeho postup do druhého či třetího kola prezidentské volby je stejně nereálný, jako v případě kandidáta krajně pravicové národnědemokratické strany (NPD), písničkáře Franka Rennickeho. Kdyby Schwanová zvítězila právě díky hlasům postkomunistů, SPD by to voličům vysvětlovala jen obtížně.
Úřad spolkového prezidenta dosud zastávalo devět mužů. Tři z nich, Theodor Heuss, Heinrich Lübke a Richard von Weizsäcker, byli zvoleni ještě v dobách rozdělení Německa i na druhé funkční období. To ovšem neměli protikandidáty a až dosud tak mohlo platit nepsané pravidlo, že spolkový prezident ucházející se o znovuzvolení nevede předvolební kampaň, neboť by tím prý utrpěla důstojnost úřadu i deklarovaná nadstranickost hlavy státu.
Letos je tomu trochu jinak. Oficiálně se o prezidentský úřad žádná předvolební kampaň nevede, ale ve skutečnosti se oba hlavní kandidáti ostře střetávají. Ukázala to i nedávná ostrá výměna názorů po výroku Schwanové o údajně hrozících sociálních nepokojích v důsledku hospodářské krize. Köhler to označil za vyvolávání paniky. "Kdo to nazývá vyvoláváním paniky, sám vyvolává paniku," vrátila úder berlínská rodačka. Od jejích výroků se však distancovali i mnozí čelní sociální demokraté.
Foto: Reuters, Wikimedia Commons
