Značnou pozornost vzbudila v uplynulých dnech v Německu úřednice obecního úřadu z Frankfurtu nad Mohanem, která chtěla začít nosit do práce burku, tedy islámský oděv zahalující celé tělo i s obličejem. Spolková země Hesensko kvůli ní přijala urychleně výnos, který burku ve veřejných službách zakazuje.
Úřednice muslimské víry a s marockými kořeny se měla vrátit po mateřské dovolené na své původní místo. Pro obecní úřad pracovala už desátý rok, ale v minulosti nosila do kanceláře jen šátek. Před nástupem do práce oznámila, že přijde zahalená v burce.
Devětatřicetiletá matka čtyř dětí měla opět nastoupit do zaměstnání v centru Frankfurtu v úterý, ale vedení úřadu jí to zakázalo. Už druhý den toto rozhodnutí podpořil příslušný úřední výnos. Muslimka se nejprve rozhodla angažovat právníka a domoci se přístupu do kanceláře, ale od svého záměru nakonec ustoupila.
Už ve čtvrtek se pak poněkud překvapivě dohodla na rozvázání pracovního poměru. Médiím sdělila, že tak učinila i proto, jak velkou její případ vzbudil pozornost, což jí bylo nepříjemné.
Podle hesenského ministra vnitra Borise Rheina (CDU), jehož úřad antiburkový výnos v téměř rekordním čase vydal, je okruh zaměstnanců, k nimž patřila i zmiňovaná žena, „zavázán k politické a náboženské neutralitě".
Hesenského příkladu chce nyní následovat také spolková země Dolní Sasko a vydat příslušnou právní úpravu. Federální zákony tyto případy (zatím) neřeší. Burka nemá ve veřejných službách co pohledávat, uvedl šéf dolnosaského resortu vnitra Uwe Schünemann.
Podobně se vyjádřil i zemský ministr pro integraci Aygül Özkan (CDU), podle něhož oděv zakrývající celé tělo překračuje principy tolerance.
Občané mají podle něj právo vidět do obličeje lidem, kteří zastupují na úřadech stát.
Enis Gülegen, předseda obecního zastoupení pro cizince ve Frankfurtu, šel ještě dále, když připomněl, že nošení burky nelze nijak nábožensky zdůvodnit a že jde naopak o pozůstatek patriarchální společnosti, které ženy redukují na vlastnický vztah.
