Manžele, kteří projdou dvojicí těžkých partnerských krizí, při kterých vážně uvažují o rozvodu, ale pak se znovu udobří, připomínala ve svém prvním roce německá koalice. I když se v posledních měsících vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) stabilizovala, je dobře možné, že se krize brzy vrátí. Mohly by k tomu přispět zejména špatné výsledky vládních stran v letošních evropských a zemských volbách.
Když přesně před rokem do bílého saka oděná Merkelová ve Spolkovém sněmu přijímala květiny a gratulace od kolegů po svém znovuzvolení kancléřkou, byla to pro ni v podstatě rutina. Šéfkou vlády se tehdy třiašedesátiletá politička stala už počtvrté v řadě a potřetí přitom usedla do čela velké koalice. Brzy se ale ukázalo že obnovené spojenectví CDU/CSU a SPD, z něhož už tehdy byla unavená velká část veřejnosti i politiků, nebude jako ty předchozí, které i díky velmi pragmatickému a umírněnému stylu Merkelové fungovaly většinou poklidně.
Ostrý spor
Už v červnu se mezi sesterskými stranami CDU a CSU rozhořel ostrý spor, který ohrožoval nejen jejich letité spojenectví, ale i celý kabinet. Příčinou byl odlišný názor Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) na vracení části běženců z hranic. Jak se s odstupem ukazuje, šlo v podstatě jen o pár migrantů, ale i tak spor koalici dovedl na hranu propasti.
Sotva se vláda, jejíž vytvoření po volbách ze září 2017 trvalo rekordní dobu, dohodla na kompromisu a situaci po dlouhých týdnech uklidnila, rozhořela se po letních prázdninách další krize, která se tentokrát týkala nepravdivých výroků tehdejšího šéfa kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena. V tomto případě trvalo dokonce přes dva měsíce, než se situaci podařilo definitivně vyřešit.
Bilancování
Ve standardním režimu tak koalice, k jejímuž fungování byla loni velmi kritická i Merkelová, vládne v podstatě až poslední čtyři měsíce od listopadu loňského roku. Přispěla k tomu zřejmě i výměna na čele CDU a CSU, kde své posty po letech opustili Merkelová a Seehofer, kteří byli v poslední době mnohem spíše rivaly než spojenci.
Při bilancování prvního roku tak i díky uklidnění z poslední doby mohli v těchto dnech vládní politici pět ódy na svou dosavadní práci. Připomínali schválené zákony týkající se například stabilizace důchodů, zvýšení podpory rodinám nebo kompromis v tak zásadní otázce, jakou je odklon od uhelné energetiky.
Voliči ale výkony ministrů zdaleka v tak dobrém světle nevidí. Nespokojeny s prací vlády jsou podle průzkumu pro server Spiegel Online aktuálně dvě třetiny lidí, spokojena jen pětina. Podobně špatné hodnoty přitom koalice, z níž je nejlépe hodnocená Merkelová a nejhůře ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU), vykazovala po celý uplynulý rok.
Ztracený čas
Příznivě její práci přirozeně nehodnotí ani opozice, která hovoří o ztraceném roce nebo o tom, že Německo už další rok vlády Merkelové nevydrží. Nespokojena je však i řada členů vládních stran, což souvisí i s tím, že se všechny tři strany v posledním roce dočkaly tvrdých volebních neúspěchů a na velmi nízké úrovni jsou také jejich volební preference.
Ani letos přitom nemohou spoléhat na to, že by slavily moc úspěchů. Týká se to jak evropských voleb, tak zemských hlasování v Brémách a východoněmeckých zemích Sasku, Braniborsku a Durynsku, kde CDU a SPD podle všeho čekají výrazné ztráty zejména ve prospěch protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). To by především uvnitř sociální demokracie v kombinaci s obecnou únavou z velké koalice mohlo vést ke stále častějšímu volání po jejím ukončení.
Ozývat by se mohlo nejhlasitěji právě po důležitých zářijových zemských volbách v Sasku a Braniborsku. Na stejný měsíc, který je v polovině nynějšího volebního období, si totiž vládní strany už v koaliční smlouvě domluvily jednání o další budoucnosti koalice. Nejpozději tehdy by se tak mělo rozhodnout o tom, jestli Merkelová, která v čele země stojí už přes 13 let, bude vládnout až do roku 2021, jak si plánuje, nebo jestli její politická kariéra skončí už o dva roky dříve.
