Německá vláda v prvním roce připomínala rozhádané manžele

Zahraničí
15. 3. 2019 11:02
Německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová.

Manžele, kteří projdou dvojicí těžkých partnerských krizí, při kterých vážně uvažují o rozvodu, ale pak se znovu udobří, připomínala ve svém prvním roce německá koalice. I když se v posledních měsících vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) stabilizovala, je dobře možné, že se krize brzy vrátí. Mohly by k tomu přispět zejména špatné výsledky vládních stran v letošních evropských a zemských volbách.

Když přesně před rokem do bílého saka oděná Merkelová ve Spolkovém sněmu přijímala květiny a gratulace od kolegů po svém znovuzvolení kancléřkou, byla to pro ni v podstatě rutina. Šéfkou vlády se tehdy třiašedesátiletá politička stala už počtvrté v řadě a potřetí přitom usedla do čela velké koalice. Brzy se ale ukázalo že obnovené spojenectví CDU/CSU a SPD, z něhož už tehdy byla unavená velká část veřejnosti i politiků, nebude jako ty předchozí, které i díky velmi pragmatickému a umírněnému stylu Merkelové fungovaly většinou poklidně.

Ostrý spor

Už v červnu se mezi sesterskými stranami CDU a CSU rozhořel ostrý spor, který ohrožoval nejen jejich letité spojenectví, ale i celý kabinet. Příčinou byl odlišný názor Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) na vracení části běženců z hranic. Jak se s odstupem ukazuje, šlo v podstatě jen o pár migrantů, ale i tak spor koalici dovedl na hranu propasti.

Sotva se vláda, jejíž vytvoření po volbách ze září 2017 trvalo rekordní dobu, dohodla na kompromisu a situaci po dlouhých týdnech uklidnila, rozhořela se po letních prázdninách další krize, která se tentokrát týkala nepravdivých výroků tehdejšího šéfa kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena. V tomto případě trvalo dokonce přes dva měsíce, než se situaci podařilo definitivně vyřešit.

Bilancování

Ve standardním režimu tak koalice, k jejímuž fungování byla loni velmi kritická i Merkelová, vládne v podstatě až poslední čtyři měsíce od listopadu loňského roku. Přispěla k tomu zřejmě i výměna na čele CDU a CSU, kde své posty po letech opustili Merkelová a Seehofer, kteří byli v poslední době mnohem spíše rivaly než spojenci.

Při bilancování prvního roku tak i díky uklidnění z poslední doby mohli v těchto dnech vládní politici pět ódy na svou dosavadní práci. Připomínali schválené zákony týkající se například stabilizace důchodů, zvýšení podpory rodinám nebo kompromis v tak zásadní otázce, jakou je odklon od uhelné energetiky.

Voliči ale výkony ministrů zdaleka v tak dobrém světle nevidí. Nespokojeny s prací vlády jsou podle průzkumu pro server Spiegel Online aktuálně dvě třetiny lidí, spokojena jen pětina. Podobně špatné hodnoty přitom koalice, z níž je nejlépe hodnocená Merkelová a nejhůře ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU), vykazovala po celý uplynulý rok.

Ztracený čas

Příznivě její práci přirozeně nehodnotí ani opozice, která hovoří o ztraceném roce nebo o tom, že Německo už další rok vlády Merkelové nevydrží. Nespokojena je však i řada členů vládních stran, což souvisí i s tím, že se všechny tři strany v posledním roce dočkaly tvrdých volebních neúspěchů a na velmi nízké úrovni jsou také jejich volební preference.

Ani letos přitom nemohou spoléhat na to, že by slavily moc úspěchů. Týká se to jak evropských voleb, tak zemských hlasování v Brémách a východoněmeckých zemích Sasku, Braniborsku a Durynsku, kde CDU a SPD podle všeho čekají výrazné ztráty zejména ve prospěch protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). To by především uvnitř sociální demokracie v kombinaci s obecnou únavou z velké koalice mohlo vést ke stále častějšímu volání po jejím ukončení.

Ozývat by se mohlo nejhlasitěji právě po důležitých zářijových zemských volbách v Sasku a Braniborsku. Na stejný měsíc, který je v polovině nynějšího volebního období, si totiž vládní strany už v koaliční smlouvě domluvily jednání o další budoucnosti koalice. Nejpozději tehdy by se tak mělo rozhodnout o tom, jestli Merkelová, která v čele země stojí už přes 13 let, bude vládnout až do roku 2021, jak si plánuje, nebo jestli její politická kariéra skončí už o dva roky dříve.

Autor: ČTK Foto: archiv , ČTK/AP/Martin Meissner

Další čtení

Vladimir Putin a jeho Rusko nikdy odpovědnost za sestřelení letu MH17 nepřijali

Rusko sestřelilo let MH17 rozhodl soud pro lidská práva. Putin to popírá

Zahraničí
11. 7. 2025
Raketový systém pro střely GMLRS

Trump slíbil zbraně pro Ukrajinu, zaplatí je NATO. Putin ho zklamal

Zahraničí
11. 7. 2025
Moo Deng

Tisíce lidí oslavily v zoo první narozeniny samičky hrošíka. Je celebritou

Zahraničí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ