Německé špičky kritizují to, jak USA prosazují základny

Vrcholní němečtí politikové o víkendu kritizovali postup, jakým Spojené státy prosazují protiraketový systém v Česku a Polsku. Ministři zahraničí a obrany Frank-Walter Steinmeier a Franz Josef Jung mimo jiné soudí, že by se věc měla probírat v západních spojeneckých organizacích. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg ale vytýká státům NATO liknavost při zaujímání stanoviska.

"Vzhledem k tomu, že se místa rozmístění přibližují k Rusku, mělo se předtím také s Ruskem mluvit," řekl Steinmeier pondělnímu vydání listu Handelsblatt. S ohledem na strategickou povahu takových projektů se vyslovuje pro to, aby "se s tématem zacházelo obezřetně a vedl se intenzivní dialog se všemi přímo či nepřímo zainteresovanými partnery".

Ministr obrany Jung soudí v deníku Neue Osnabrücker Zeitung, že o systému je třeba jednat na půdě pravidelné rady NATO-Rusko. Připomněl nedávná slova ministra obrany USA Roberta Gatese, že systém má sloužit obraně Evropy. "Se zřetelem na naše společné bezpečnostní zájmy musíme také v budoucnu pečovat o rozvíjení partnerství mezi NATO a Ruskem," řekl v listu Neue Osnabrücker Zeitung.

V Německu se debata kolem raket rozproudila před týdnem po projevu Vladimira Putina v Mnichově, kde ruský prezident obvinil USA ze snah o hegemonii a napadl záměr protiraketového systému ve střední Evropě. Mimo jiné bývalý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher jako první nepřímo kritizoval Spojené státy, Česko a Polsko, že chtějí problém americké raketové základny ve střední Evropě řešit jen mezi sebou. V německém tisku varoval před obcházením Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Rusko může považovat jednání USA za provokaci

Šéf poslanců opozičních Zelených Fritz Kuhn, který se mezi prvními ujal kritiky, uvedl, že komponenty, které se mají rozmístit v Polsku a Česku, nejsou dohodnuté s NATO. "Tak, jak to USA dělají, to může Rusko považovat jen za provokaci," říká a žádá od vlády kancléřky Angely Merkelové, aby protiraketový systém jasně odmítla.

Jako příležitost k tomu vidí cestu ministryně zahraničí USA Condoleezzy Riceové do Německa, která se ve středu zúčastní v Berlíně schůzky ministrů zahraničí takzvaného blízkovýchodního kvartetu.

Riceová se musí jasně dozvědět, že "raketové plány v Evropě narážejí na kritiku, že je Rusko musí považovat jako namířené proti sobě a že není možná nedůvěra v odzbrojovacím procesu," řekl Kuhn pro pondělní vydání deníku Saarbrücker Zeitung.

Jestliže rakety mají skutečně chránit před íránským útokem, pak by měly být rozmístěny ve Středomoří. Politika USA podle lídra Zelených "skrývá nebezpečí, že se opět zpochybní odzbrojovací proces".

Schwarzenberg: NATO by nemělo stát stranou

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v nejnovějším vydání časopisu Der Spiegel americký systém znovu obhajuje. Uvádí, že "NATO by nestálo tolik stranou, kdyby se evropské státy rozhodly sáhnout do pokladny a samy výrazně přispět". "Než ale něco takového projde evropskými parlamenty a než se slova promění v činy, to nějaký čas trvá," říká český ministr.

Polský ministr obrany Aleksander Szczyglo v neděli oznámil, že Varšava odpoví do dvou týdnů Spojeným státům na jejich návrh vybudovat základnu na polském území. Zatímco v Polsku by měla být základna protiraketových střel, na českém území by měl být umístěn radar.

Ke strategii rozšiřování raketového deštníku se také vyjádřil velvyslanec ČR při NATO Štefan Füle v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Protiraketová základna USA podle něj nemůže být umístěna v Evropě bez diskuse v rámci NATO a bez integrace do aliančního systému řízení a velení.

Záměr, aby se jednání o základně vedla na půdě NATO a EU, vyplynul z víkendového sjezdu Strany zelených, která prosazování takového postupu uložila svým ministrům a poslancům. Stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek to označil za samozřejmé; pozastavil se spíše nad tím, že zelení na kongresu podle něj jednoznačně nevyjádřili své stanovisko k základně.

Také podle Füleho je těžké si představit, že by se debata o umístění pilíře americké protiraketové obrany v Evropě odehrála bez NATO. "Počítáme s tím, že výhody tohoto systému budou sdílet všichni evropští členové," uvedl. Podle něj má být integrován do aliančního systému řízení a velení.

Čeští experti nejsou prý dostatečně informovaní

Füle přitom poukázal na studii proveditelnosti, která byla v NATO zpracována k protiraketové obraně. V jejím rámci má NATO také popsány hrozby plynoucí z umístění americké základny, řekl. Nyní aliance pracuje na aktualizaci těchto hrozeb, její dokončení je podle velvyslance otázkou spíše týdnů než měsíců.

Zaorálek se v této souvislosti podivil nad tím, jak se v Česku může vést debata o základně, když například náčelník generálního štábu Pavel Štefka ještě zmíněnou studii proveditelnosti ani nepřečetl. Štefka to přiznal v rozhovoru pro sobotní Právo. Uvedl, že žádné podrobnosti ke studii, která čítá deset tisíc stran, nelze sdělit, protože jsou utajené. "Já osobně jsem studii taky neviděl, takže k tomu nejsem schopen říci víc," řekl deníku.

Česko v současné době s Amerikou o umístění protiraketového radaru jedná, hovoří se o lokalitě v jihozápadní části újezdu Brdy. Protiraketové střely Američané plánují umístit v Polsku. Podle amerického velvyslance v ČR Richarda Grabera se plánovaný protiraketový štít stane součástí obranného mechanismu Severoatlantické aliance. NATO jeden radar v Česku už má - v Nepolisech.

Zelení odmítají jednostrannou dohodu s USA

Radarová základna se stala také jedním z ústředních témat víkendového sjezdu české Strany zelených. Delegáti setkání uložili českým zeleným ministrům a poslancům, aby jednali o záměru vybudovat americký radar i na půdě Evropské unie a NATO. Odmítli však návrh, který by ministrům povinně uložil v rámci vlády prosazovat referendum o základně. K problematice se vyjádřil i nově zvolený místopředseda strany pro zahraničí poslanec Ondřej Liška. V průběhu jednání zdůraznil i svůj záměr jet do USA, aby tam osobně získal informace k radaru. Připomněl také, že zelení odmítají jednostrannou dohodu s USA, a budou se tedy snažit o dohodu s dalšími partnery.

Foto: Robert Sedmík, Karel Šanda