Německé země schválily zákony, jež zrychlí azylové řízení

Německé spolkové země v pátek schválily zákony, které mají zrychlit azylové řízení v Německu. Opatření, která už ve čtvrtek podpořili poslanci ve Spolkovém sněmu, začnou platit od začátku listopadu. Zákony mimo jiné povedou k tomu, že lidé z balkánských zemí už nebudou mít šanci azyl v Německu získat.

Schválené zákony zařazují Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných zemí, na kterém už jsou i všechny ostatní balkánské země. Pokud občané zemí z tohoto seznamu požádají v Německu o azyl, úřady je automaticky odmítají a je možné je rychleji vracet zpět. Podle představ německé vlády by současné rozšíření seznamu mělo uvolnit ruce úřadům, aby se mohly více věnovat lidem, kteří prchají před válkou. Albánci jsou po Syřanech druhou nejpočetnější skupinou letošních žadatelů o azyl v Německu.

Balíček zákonů také umožňuje v některých případech snížit podporu, kterou Německo běžencům vyplácí. U lidí, kteří do země právě přišli, by navíc finanční podporu měly nahradit věcné dávky. Zákony rovněž mají zrychlit proceduru vypovězení odmítnutých žadatelů o azyl.

Německá vláda očekává, že letos do Německa přijde 800 tisíc žadatelů o azyl. Neoficiálně se však mluví až o 1,5 milionu běženců. Ministr vnitra Thomas de Maiziére při projednávání zákonů ve Spolkové radě uvedl, že počet běženců přicházejících do Německa je příliš vysoký a že je třeba ho snížit. "Cesta není v úplném uzavření země, uzavření nemůže fungovat ani v evropském měřítku. Stejně tak ale není možné být zcela otevření a přijmout každého," řekl de Maiziére.

Podle saského premiéra Stanislawa Tillicha nebylo Německo na příchod tak velkého počtu lidí připraveno a lidé, kteří pomáhají běžencům, se blíží hranici svých možností. Bavorský státní tajemník Marcel Huber prohlásil, že od začátku září přicestovalo do spolkových zemí Německa přes Bavorsko 300 tisíc lidí.

Zástupci spolkových zemí také upozorňovali na rostoucí obavy lidí z vysokého počtu běženců v Německu. "Nesmíme dopustit, aby lidé začali mít pocit, že všechny peníze jdou na řešení situace s uprchlíky a že se nedostává prostředků na péči o ostatní," řekl premiér Meklenburska-Předního Pomořanska Erwin Sellering.

Premiér Šlesvicka-Holštýnska Torsten Albig však zdůraznil, že i přes obavy obyvatel nelze mluvit o žádném stěhování národů. "Není to žádný nájezd na náš kontinent. Musíme mít pořád na paměti, že to jsou lidé, kteří odněkud utíkají," řekl.