V bohaté severní Evropě a zvláště pak v Německu, které na podzim čekají volby do parlamentu (Spolkového sněmu), se nyní často skloňuje výraz "přistěhovalectví chudoby". Míněni jsou imigranti z Balkánu, konkrétně Romové, kteří se usazují ve městech a zatěžují je svými sociálními nároky a případně svou kriminalitou, píše v glose švýcarský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Vytříbený cit pro obavy lidu má podle NZZ spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, křesťanský sociál (CDU) z Bavor, který se minulý týden sešel se svými třemi kolegy z Nizozemska, Rakouska a Británie.
Dohodli se, že vyzvou Brusel, aby EU energičtěji postupovala proti migraci chudých z některých jejích členských zemí, zvláště proti Romům z Bulharska a Rumunska, kteří v bohatších zemích unie požadují sociální služby.
"Tento druh přistěhovalectví ohrožuje náš společný cíl, podporu mobility všech evropských občanů, kteří v jiných členských zemích pracují, studují nebo si v nich chtějí vybudovat podnik," píše se v dopise adresovaném nynějšímu irskému předsednictví EU a Evropské komisi v Bruselu. Výňatky z psaní zveřejnil německý deník Die Welt.
V dopise dále čtyřka šéfů vnitra uvádí, že pro četná města a obce je zmíněné přistěhovalectví zátěží, mimo jiné v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, jejichž služby si příchozí z jihovýchodu Evropy nárokují. Musí se jim také poskytnout ubytování.
"Tito přistěhovalci využívají možností, které jim poskytuje volný pohyb po EU, avšak nesplňují předpoklady, aby na ně měli právo."
V dokumentu dále stojí, že mnoho imigrantů (myšleno Romů) požaduje sociální dávky, například přídavky na děti, aniž by jim často skutečně příslušely.
V Německu už se vedou nějaký čas prudké diskuse o chudých imigrantech z Balkánu. To je jeden z důvodů, proč se ministr Friedrich vyslovil letos v březnu proti tomu, aby se Bulharsko a Rumunsko staly součástí schengenského prostoru.
Navíc starostové řady měst ve Spolkové republice varují před situací, která nastane s rokem 2014. Od tohoto data budou moci Bulhaři a Rumuni žít a pracovat v celé Evropské unii.
Loni získali Srbové a Makedonci možnost cestovat bez víza do EU. Počet žadatelů o azyl z těchto zemí v Německu vyletěl rychle do výše. Berlín však spěšně přijal některá opatření, jež (hlavně) Romy od hledání bonanzy v Německu odradily.
Loni nevyřídil kladně ani jednu jedinou žádost o azyl od občanů Srbska a Makedonie.
Ministři citovaných čtyř zemí požadují, aby byly k dispozici potřebné právní nástroje k boji se zneužíváním volného pohybu osob v rámci EU.
Pro tyto případy už nějaká legislativa existuje, ale je prý nedostatečná. Země tak sice můžou vykázat cizí "pachatele", ale těm nic nebrání otočit se na podpatku a vrátit se zpět. Ještě týž den. Dosavadní možnosti sankcí zkrátka nedostačují.
V dopise ministrů se rovněž uvádí, že je zdravým rozumem nepochopitelné, když někdo užívá všech sociálních výhod v zemi, kde nikdy předtím nežil, nepracoval a neplatil v ní daně. Takovou praxi je prý třeba přehodnotit.
Brusel se zatím spíše snaží dávat od problémů jednotlivých členských zemí, které sužuje sociální turistika, ruce pryč. A hovoří o tom, že v otázce Romů existuje "problém vnímání".
V samotném Německu už se ozvali sociální demokraté (SPD) a Zelení, kteří dopis ministrů vnitra kritizují. Jejich požadavek "jednat" podle nich cílí mimo terč, jde o populismus.
Šéfka Zelených Claudia Rothová v listu Berliner Zeitung prohlásila, že jde o "zlou kampaň" proti Sintům a Romům. Friedrich chce podle ní lovit hlasy na pravém okraji politického spektra.
Autor glosy v Neue Zürcher Zeitung argumentuje, že romský problém je důsledkem rozpadu socialistických struktur při přechodu na kapitalismus na jihovýchodě EU. Tento proces vyústil ve zchudnutí širokých vrstev obyvatel.
U Romů prý nejde o právo na vlastní životní styl, nejde o kočovnictví v jejich krvi ani o to, že v jejich naturelu jsou žebrání a příležitostná práce.
Jde o problém chudoby a boje s ní.
