Německo: Nemálo Ossis se stýská po tom dobrém z NDR

O tomto víkendu začínají Němci slavit 20 let od pádu zdi (9. listopadu). Ne každého ale naplňuje konec komunismu ve středovýchodní Evropě stejnou radostí. Zhruba polovině občanů z bývalého východního Německa (NDR) se stýská po výdobytcích zaniklého socialistického zřízení.

Téměř 40 procent „Ossis", jak se občas říká občanům z východu republiky (opak „Wessis"), by dala socialismu ještě jednu šanci. Touha po svobodě ztrácí naopak na významu.

Jaké hodnoty hrají dnes v německé společnosti roli? Jakým změnám podléhá? O tyto a další otázky se zajímá Německý monitor hodnot, který zadal příslušný průzkum veřejného mínění institutu Infratest Dimap. Zvláštní důraz byl kladen na téma svobody ve Spolkové republice - a její ohrožení.

K pozoruhodnému výsledku studie v roce dvacátém po zhroucení zdi patří, že kategorie posuzování svobody a nesvobody se zdají postupně splývat. Více než polovina Němců tak zastává názor, že výdobytky zaniklé Německé demokratické republiky se měly zachovat. Stejně tak si asi polovina Ossis myslí, že jim byl západní systém vnucen.

Z východních Němců se 39 procent domnívá, že socialismus si zaslouží ještě jednu šanci. V celé zemi je téhož názoru 28 procent občanů. Obecně se dále ukazuje, že znovusjednocení Německa posuzuje kriticky 38 procent občanů (na západě 41, na východě 25 %).

Dnešní problémy podle nich způsobilo právě sjednocení.

Na druhé straně ale 72 procent občanů oceňuje, že jednota přinesla reformy, které byly v NDR nutné, ale nebylo možné je uskutečnit. Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že k opětovnému sjednocení nebyla alternativa.

Jistou erozi lásky Němců ke svobodě dokládají i další výsledky studie. Svoboda má zdánlivě značný význam. Celkem 71 procent dotázaných občanů označuje svobodu za „velmi důležitou" a 18 procent za „důležitou".  Zhruba polovina má pocit, že žije „svobodně a nezatíženě". Před třemi lety ale považovalo svobodu za velmi důležitou ještě 78 procent Němců.

Pokles je patrný zvláště ve zkoumání vztahu občanů k demokracii, právnímu státu, hospodářskému a sociálnímu pořádku. Pokud občané zvažují význam svobody a bezpečnosti pro demokracii, dává občanským právům přednost pouze 47 procent dotázaných.

Ještě o procento méně upřednostňuje pořádek. Celkem je s demokratickým systémem spokojeno 64 procent Němců - na východě republiky jen 53 procent.

Nespokojenost s demokracií cítí 35 procent respondentů. Hlavně kvůli nedostatkům v přístupu stran a politiků k občanům (82 %), kvůli byrokracii (71 %) a přímé účasti občanů na demokracii, například prostřednictvím referend (74 %). O něco více než polovina Ossis je nespokojena s německým právním státem.

Svobodu podnikání považuje za důležitou méně než třetina dotázaných. S tržním hospodářstvím je spokojeno 58 procent Němců.

A pokud mají vybírat mezi soutěží a jistotami, podporuje soutěž jen čtvrtina občanů.

Šéf představenstva Nadace Friedricha Naumanna, která se na studii podílela, Wolfgang Dergard, označil výsledky monitoru hodnot za „znepokojivé". Přátelé svobody čeká podle něj hodně přesvědčovací práce.

Foto: ARD-Infocenter, Bundesarchiv a televize MDR