Kyberútoky na dodavatele energií, vodárenské provozy nebo telekomunikační sítě patří k hrozivým scénářům bezpečnostních úřadů, konstatoval německý list Bild am Sonntag. Provozovatelé těchto zařízení životně nezbytné infrastruktury přitom podle něj v roce 2018 nahlásili více internetových bezpečnostních incidentů než v předcházejícím roce a bezpečnostní situace je napjatá. Počet ohlášených případů se jen v druhém pololetí 2018 zvýšil na 157, oproti 145 útokům za celý předcházející rok, napsal list Bild am Sonntag. Z toho se 19 hlášení týkalo energetického sektoru.
Počet hlášení o incidentech týkajících se počítačových sítí se skutečně zvýšil, reagoval na twitteru na informaci Bild am Sonntag mluvčí Spolkového úřadu pro bezpečnost v informační technice (BSI). Zdůraznil však v dané souvislosti, že počet hlášení o případech narušení počítačové sítě se nerovná počtu kyberútoků. Hlášeny jsou podle něj i poruchy síťové infrastruktury způsobené například technickými závadami, krátkodobými výpadky proudu nebo poruchy na komunikačních kanálech.
O kolik útoků skutečně šlo, zůstává otevřené. "Akutně a konkrétně nejsou žádné náznaky toho, že by počet kyberútoků v nějak mimořádné míře vzrostl," citovala mluvčího BSI agentura DPA. Bezpečnostní situace v oblasti kritické infrastruktury je ale podle něj nadále na napjatě vysoké úrovni.
Mezi provozovatele kritické infrastruktury jsou řazeny organizace a zařízení ve sférách energetiky, informační techniky a telekomunikací, dopravy a přepravy, zdravotnictví, finančnictví a pojišťovnictví, státní správy, potravinářství i médií a kultury. Kybernetické útoky, které ochromují kritickou infrastrukturu jako elektrárny, mohou koncerny hlásit u BSI - a v závislosti na jejich rozsahu a závažnosti to také musejí dělat.
Německá vláda v současnosti jako hlavní problém v dané souvislosti řeší otázku, zda se bude smět čínská firma Huawei v Německu ucházet o budování mobilní sítě páté generace (5G). Kabinet stále váhá mezi jejím vyloučením ze stavby kritické infrastruktury či naopak připuštěním pod podmínkou bezpečnostních záruk. Technologická společnost čelí obavám, že by čínská vláda mohla využívat její produkty ke špionáži.