Kmeny Herero i Nama
Německo se chce omluvit za genocidu v Namibii

Německo by se do konce roku mělo oficiálně omluvit za masakry desetitisíců příslušníků afrických kmenů Herero a Nama a uznat je za genocidu. Historici odhadují, že při potlačení povstání těchto kmenů zemřelo na začátku dvacátého století v tehdejší Německé jihozápadní Africe - dnešní Namibii - kolem 75 tisíc domorodců. Dosud se přitom Berlín zdráhal krvavý postup císařského vojska oficiálně označit za genocidu.

O tématu masakrů z let 1904 až 1907 se v Německu začalo znovu diskutovat poté, co v červnu Spolkový sněm označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu. Řada kritiků přitom poukazovala na to, že by se Německo mělo nejprve podobě vyrovnat s vlastní historií.

Podle středečního vyjádření německého ministerstva zahraničí by se tak mohlo stát ještě do konce roku. Německá a namibijská vláda i parlamenty obou zemí totiž připravují rezoluci, která masakry výslovně označí za genocidu. Za Německo by se za ni pak měl oficiálně omluvit jeho prezident Joachim Gauck.

Plány Berlína a Windhoeku počítají také s vytvořením společného fondu budoucnosti, z něhož by mohly být financovány projekty na výstavbu infrastruktury v Namibii.

Hererové proti často brutální a rasistické německé nadvládě v kolonii povstali začátkem roku 1904. Při potlačení povstání měly německé jednotky po nějakou dobu přikázáno nebrat žádná rukojmí. Část Hererů zase němečtí vojáci zahnali do pouště, kde je nechali zemřít hlady. Postup Němců podle nejčastějších odhadů přežilo asi dvacet tisíc z původních osmdesáti tisíc Hererů. Velká část z nich navíc skončila v koncentračních táborech.

Podobný osud potkal také Namy, kteří povstali o něco později. Odhaduje se, že jich přežila asi polovina z původních třiceti tisíc.