Ministři vnitra spolkových zemí Německa se obávají zvýšeného počtu Romů přicházejících z jihovýchodní Evropy. Příčinou jsou zkušenosti z tohoto roku po zrušení vízové povinnosti pro cestující ze Srbska a Makedonie. Počet žadatelů o azyl z těchto zemí se totiž zmnohonásobil.
V konkrétních číslech se množství žadatelů o azyl ze Srbska zvýšilo ze 129 v červenci na asi šestinásobek. V případě Makedonie činil vzestup ve stejném období přibližně pětinásobek - ze 107 na 521.
Celkem z těchto dvou balkánských států usilovalo za letošních prvních devět měsíců o udělení azylu v Německu kolem tří tisíc lidí.
Téměř všechny žádosti úřady odmítly a označily za neopodstatněné. Až na výjimky šlo o Romy. Spolu s podáním žádosti začali rádoby azylanti využívat to, na co mají podle zákonů Spolkové republiky nárok. Tedy ubytování a stravu zdarma.
Před sedmi týdny se Berlín a jednotlivé spolkové země dohodly, že zruší vyplácení 400 eur na dospělou osobu a 200 eur na dítě pro neúspěšné azylanty, kteří se vracejí do zmíněných zemí. Tyto finanční prostředky jsou, respektive byly míněny jako pomoc.
Důvodem zrušení této pomoci je názor spolkového ministerstva vnitra, že skutečným důvodem příjezdu romských žadatelů o azyl do Německa je právě získání peněžní podpory, vysvětlil jeho mluvčí.
Policisté si navíc stěžují na nárůst kriminality v důsledku zesíleného přistěhovalectví. Protože nyní odpadne vízová povinnost i pro Albánce a obyvatele Bosny, očekávají experti další zostření zmíněných problémů.
Spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére, který na půdě EU souhlasil se zrušením vízové povinnosti pro Albánce a obyvatele Bosny jen s výhradami, oznámil, že bude pečlivě sledovat příští vývoj. Už dnes jsou podle něj četná záchytná zařízení pro azylanty přeplněná.
Severní Porýní-Westfálsko například zvažuje, že ke zvládnutí výrazně větší vlny žadatelů o azyl otevře ještě jedno přijímací středisko, v Bielefeldu. Jak reagovat na záplavu Romů z Balkánu, o tom chtějí de Maiziére a jeho kolegové na zemské úrovni jednat v těchto dnech a týdnech.
