Německo se ptá: Co dělala Stasi na Západě?

Šokující odhalení možného podílu východoněmecké státní bezpečnosti Stasi na zastřelení studenta Benna Ohnesorga západoberlínským policistou Karlem-Heinzem Kurrasem v roce 1967 vyvolalo v Německu nebývalý zájem o historii působení Stasi na Západě.

Vládní úřad spravující spisy Stasi (BStU) se ocitá pod palbou kritiky, že tuto kapitolu činnosti východoněmeckého ministerstva pro státní bezpečnost (MfS) dosud zanedbával. Šéfka úřadu Marianne Birthlerová však kritiku odmítá.

ČTĚTE TAKÉ: Západoberlínského studenta zavraždil špion Stasi 
                       Merkelová: Verbovala mě Stasi. Odmítla jsem

Výstřely z osudného 2. června, které padly na okraj demonstrace proti návštěvě íránského šáha Rezy Pahlavího, byly zároveň pokynem k radikalizaci západoněmecké mládeže a vlně protestů proti tehdejšímu státnímu zřízení.

Pozorovatelé se podivují, že Kurrasův případ vyšel minulý týden najevo až tak pozdě a údajně náhodou. "Oproti občas zveřejňovaným domněnkám zaujímalo působení MfS na Západě v bádání BStU vždy čelní místo a ve srovnání s jinými dílčími tématy je pravděpodobně nejdůkladněji zpracovávanou oblastí," odrážela Birthlerová kritiku na úterní tiskové konferenci.

Svazek o Kurrasovi podle Birthlerové pochází z části nezařazených dokumentů, na jejichž slepování a utřiďování se stále pracuje. Zčásti jde o záznamy z vyšetřování a pátrání, které Stasi umisťovala do takzvaného "tajného archivu". Podle Birthlerové však dlouho nikoho nenapadlo v těchto materiálech pátrat po kontaktech konkrétních západoberlínských policistů se Stasi.

Kurras špiclování nepopírá

Kurras údajně absolvoval desítky konspirativních schůzek ve východním Berlíně a ještě častěji se scházel s "kurýry" Stasi přímo v západním Berlíně. Při nich předal v letech 1955 až 1967 mnoho původních materiálů a napsal či nadiktoval nejméně 152 různých hlášení. Mimo jiné prozrazoval krycí jména z odposlouchávaných telefonátů.

Kurras špiclování pro Stasi nepopírá. "A pokud jsem pro státní bezpečnost pracoval? Co z toho vyplývá, tím se nic nemění," řekl německým novinářům. Jedenaosmdesátiletý penzista, který žije v městské části Spandau na západním okraji Berlína, se rovněž přiznal k členství ve východoněmecké komunistické straně SED. "Mám se za to snad stydět?" citoval ho nedělník Bild am Sonntag.

Podle svazků, na které narazil historik Helmut Müller-Enbergs spolu s kolegyní Cornelií Jabsovou, přitom byl Kurras v prosinci 1946 zatčen Sověty a později odsouzen na deset let za "protirevoluční sabotáž". Z trestaneckého tábora, který Sověti zřídili na místě bývalého koncentračního tábora Sachsenhausen, však byl propuštěn už v roce 1950.

Od chvíle, kdy vešly nové skutečnosti ve známost, se hromadí teorie o rozsáhlém působení Stasi v západním Berlíně i otázky, zda policista střílel na povel Stasi. Historikové se spíš přiklánějí ke střízlivější verzi, že tomu tak nebylo, ale jistí si tím nejsou. Například znalec protestního hnutí Wolfgang Kraushaar upozornil, že Kurras zastřelil šestadvacetiletého mladíka zezadu ze vzdálenosti pouhého 1,5 metru.

Politováníhodná nehoda

Tomu, že policista na příkaz Stasi nestřílel, naopak napovídá instrukce, kterou od východoněmecké služby obdržel krátce po činu: "Materiál okamžitě zničit. Prozatím přerušit práci. Událost považujeme za velmi politováníhodnou nehodu."

Potrestat Kurrase za jeho činnost pro Stasi se zdá být téměř nemožné. "Policie proti mně nemůže nic podniknout a státní zastupitelství také ne, protože promlčecí lhůta vypršela," je si rovněž vědom muž, který byl kvůli chybějícím důkazům zproštěn obvinění ze zabití z nedbalosti ve dvou procesech v letech 1967 a 1970.

V německém tisku se nyní připomíná také případ úmrtí studentského vůdce Rudiho Dutschkeho, jenž je ještě známější obětí nepokojů v západním Berlíně než Ohnesorg. Dutschkeho 11. dubna 1968 postřelil pomocný pracovník Josef Bachmann do hlavy na západoberlínském bulváru Kurfürstendamm. Aktivista zemřel v roce 1979 ve vaně při epileptickém záchvatu, jenž byl pozdním následkem zranění.

Dutschkeho syn Marek prostřednictvím deníku Bild vyzval úřad Birthlerové, aby se atentátem na jeho otce zabýval. NDR se prý obávala "antiautoritářského socialismu", který prosazoval jeho otec. Birthlerová však v úterý ujistila, že ani po cíleném hledání žádná Bachmannova složka nalezena nebyla.

Foto: Reuters