Osudová výročí
Německo si připomíná osudové datum, podle prezidenta spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. V úterý to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

"9. listopad jistě není dnem oslav, dnem ohňostrojů a vojenských přehlídek, jako mají 4. července naši přátelé v Americe," řekl Steinmeier s připomínkou výročí americké nezávislosti. "Není to také vzpomínkový den v tom smyslu, kdy se sejdeme s vážnými výrazy v obličejích k nacvičeným a někdy také zkostnatělým rituálům," uvedl.

Úterní datum je podle Steinmeiera kvůli své dvojznačnosti především německou událostí. "V mých očích je 9. listopad německý den v pravém slova smyslu," řekl prezident. "Je to dvojznačný den, je světlý i temný. Vyvolává nám bušení v srdcích a vhání slzy do očí. Nechá nás doufat v to dobré, co v naší zemi je, a nechá nás pochybovat tváří v tvář propasti," uvedl.

"Vydržet tuto dvojznačnost, nést v srdci světlo a stín, radost a slzy, to patří k tomu, být Němcem. To je závazek 9. listopadu. A možná je to přesně to, co vytváří naše vlastenectví," dodal Steinmeier za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové, předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basové, šéfa Spolkové rady Boda Ramelowa a předsedy ústavního soudu Stephana Harbartha.

Samostatnou připomínku pádu berlínské zdi v úterý uspořádala radnice německé metropole. Pietní ceremonie za účasti primátora Michaela Müllera a pověřenkyně německé vlády pro kulturu Moniky Grüttersové se uskutečnila v památníku na ulici Bernauer Strasse, která byla jedním ze symbolů někdejšího rozdělení města. Po pádu zdi na Bernauer Strasse vzniklo památeční místo se zachovanými částmi bariéry.

"Vzpomínáme na všechny, kteří u zdi přišli o svůj život, nebo zdraví. Nikdy nezapomeneme na odvahu a rozhodnost těch, kteří za cenu velkých obětí bojovali za pád této zdi," řekl Müller. Při pietě vložil žlutou růži do mezery mezi panely bývalé vnitřní zdi, která oddělovala takzvané pásmo smrti od východní části Berlína. Jako vnější zeď je pak označována bariéra, která hraničila se západním sektorem metropole.

Berlínská zeď si za dobu existence od srpna 1961 do listopadu 1989 vyžádala nejméně 140 životů. Jako poslední zdokumentovaná oběť je sovětský voják Vladimir Ivanovič Odincov, kterého za nevyjasněných okolností v roce 1979 na pomezí Braniborska a Západního Berlína zastřelili východoněmečtí policisté. Na místě jeho smrti byl letos v srpnu odhalen památník. Úplně posledním člověkem, který při pokusu o překonání zdi přišel o život, byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu.