Extremisté na svobodě
Německo vyvinulo nový sledovací systém, má odhalit radikály

Německé bezpečnostní složky používají nový systém, který jim má pomoci mezi muslimskými radikály najít ty skutečně nebezpečné. Chtějí tak zabránit opakování útoků, jako byl ten předvánoční v Berlíně, který si vyžádal 12 obětí a desítky zraněných. Atentátníka Anise Amriho sice německé složky nějakou dobu sledovaly, nedomnívaly se však, že od něj vychází bezprostřední nebezpečí.

"Německo a Evropa jsou už více let terčem teroristických skupin. Útoky ve Würzburgu, Ansbachu, Essenu, Hannoveru a Berlíně potvrdily prognózu bezpečnostních úřadů: I v Německu může kdykoliv dojít k útokům," říká šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch.

Spolkový kriminální úřad nyní registruje 616 muslimských extremistů, kteří mohou představovat nebezpečí. Zhruba polovina z nich je v zahraničí a polovina v Německu. Kolem 100 radikálů je toho času ve vazbě.

Na svobodě se tak ve spolkové republice pohybuje asi 200 extremistů, o nichž jsou německé bezpečnostní složky přesvědčeny, že by mohli spáchat závažný politicky motivovaný trestný čin, tedy teroristický útok. Sledovat nepřetržitě všechny z nich je však prakticky nemožné, a proto je nutné odlišit ty nejnebezpečnější.

Spolkový kriminální úřad proto ve spolupráci s psychology na univerzitě v jihoněmecké Kostnici vyvinul systém nazvaný Radar-iTE. Na rozdíl od současných a - jak se ukázalo - ne vždy spolehlivých metod nevychází tento systém z toho, jak moc jsou sledované osoby věřící nebo jaký mají světonázor, ale hlavně z toho, jak se skutečně chovají.

Systém nabízí standardizované otázky týkající se života a chování sledovaných. Některé z nich podle magazínu Spiegel zní takto: Už byla daná osoba trestaná? Jaký má postoj k násilí? Má vojenské zkušenosti? Má přístup ke zbraním? Jak vychází s úřady? Nakolik je zapojena do společnosti mimo islamistickou scénu?

Na základě analýzy odpovědí pak systém radikály rozdělí do tří skupin podle toho, zda představují vysoké, výrazné nebo mírné riziko. Sledovací a další aktivity bezpečnostních složek se díky tomu mohou zaměřit především na ty nejnebezpečnější extremisty.

Systém zatím používá BKA a postupně je zaváděn i v jednotlivých spolkových zemích. Do všech by se měl dostat do léta.

O tom, že by mohl fungovat lépe než ty dosavadní, svědčí i případ berlínského atentátníka Amriho. Na osmistupňové škále, kterou policie také používá a kde stupeň jedna znamená největší riziko, byl Amri zařazen na stupeň pět. Ten nesprávně značil, že útok z jeho strany není příliš pravděpodobný. Když se však zpětně poznatky o Amrim zadaly do nového systému, označil ho za vysoce nebezpečného.