Německo: Za krize se ruští špioni činí dvojnásob

Finanční krize má velký dopad na špionáž ve Spolkové republice. Své aktivity v ní zesílili hlavně Rusové, neboť pro hospodářsky zaostalejší Rusko jsou tajné informace z německého průmyslu nezaplatitelné. Zdá se, že premiér Putin chápe vyzvědačství jako svého druhu konjunkturní program.

Oblíbeným cílem zahraničních tajných služeb je vysoce rozvinutý německý průmysl už dlouho. Ruské zpravodajské služby ale kvůli měnící se potřebě informací Kremlu zintenzívnily v uplynulých letech v tomto směru svého snahy, řekl listu Die Welt vedoucí oddělení obrany proti špionáži Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Burkhard Even.  

Zvláštní pozornosti Rusů se těší sektor energetiky. Jejich špionážní služby tak například podporují snahy ruských podniků se v tomto odvětví „zaháčkovat".

Zpravodajští důstojníci se snaží získávat relevantní informace už předem a poté i během úsilí ruských subjektů získat na německé energetice podíl.

Zájem je především o informace o alternativních a regenerativních energiích, možnosti zvyšování energetické účinnosti, zájmy evropské energetiky, diverzifikační strategie a dále pak o vývoj konjunktury v Německu v době aktuální krize.   

Posílení aktivit ruské špionáže v oblasti hospodářství dokládá i jmenování hospodářského experta Michaila Jefimoviče Fradkova novým šéfem ruské zahraniční rozvědky SVR.  Dosadil ho do ní v říjnu roku 2007 ruský prezident Vladimír Putin.

Bývalý důstojník sovětské KGB (Výboru státní bezpečnosti) a nynější premiér Putin při jmenování Fradkova zdůraznil, že úloha zahraniční rozvědky spočívá v tom, aby včas rozeznala změny ve světovém vývoji  konjunktury a odhadla jeho dopady na domácí průmyslový a obranný potenciál.

SVR musí podle něj rovněž posílit ochranu zájmů ruských podniků v zahraničí.

Ruská vláda přikládá hospodářské špionáži značný význam. Už bývalý šéf SVR Sergej Lebeděv zdůrazňoval, že jsou nezaplatitelné.

Dokladem, že ruští agenti získávají spolupracovníky v řadách německého průmyslu je i špionážní kauza inženýra koncernu EADS Wernera G., který Rusům dodával mimo jiné podklady o civilním využití vrtulníků. Werner G. byl loni odsouzen, ale jen k podmínečnému trestu 11 měsíců vězení. U soudu mu pomohlo hlavně to, že se ke všemu doznal.

Ve srovnání  například s USA jsou v Německu za špionáž poměrně nízké trestní sazby.

Zvláště silnému špionážnímu tlaku čelí zahraniční podniky v samotném Rusku. Ruští agenti se v nich snaží získat místo jako  spolupracovníci, verbují pracovníky firem, snaží se pronikat do jejich počítačových systémů, odposlouchávají telefonáty, čtou e-maily.

Postiženy nejsou jen koncerny, ale ve stále větší míře i střední a malé podniky. Pracovníci německé kontrarozvědky je proto varují a upozorňují, aby se ještě intenzivněji než dosud zabývaly ochranou před hospodářskou špionáží.

Foto: Eurocopter , Wikipedia a Profimedia