Německo prověří možnosti zpřísnění pravidel pro poskytování příspěvku v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Vláda dnes podle televize ARD rozhodla o vytvoření zvláštního výboru, který se bude záležitostí zabývat. O zpřísnění podmínek pro poskytování pomoci usiluje především bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která se obává, že po otevření německého pracovního trhu Bulharům a Rumunům na počátku letošního roku v zemi přibude případů zneužívání dávek ze strany přistěhovalců.
Na počátku letošního roku vypršelo přechodné období po vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie, které omezovalo možnosti jejich stěhování za prací do některých členských států EU, mimo jiné do Německa. CSU se obává, že se Bulhaři a Rumuni nyní začnou do Německa masově stěhovat, což povede k velké zátěži pro německý sociální systém.
Bavorská strana proto chtěla zpřísnit pravidla pro pobírání dávek, což ale kritizovala její sesterská Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové i sociální demokracie (SPD).
Strany se ve vládě nakonec shodly na vzniku výboru, který prověří, zda je třeba pravidla pro poskytování sociálních dávek a příspěvků v nezaměstnanosti zpřísnit, a případně navrhne způsob, jak to provést.
Svaz německých zaměstnavatelů ale uvádí, že obavy z Bulharů a Rumunů jsou zbytečné. Podle údajů spolkového úřadu práce je mezi občany obou zemí z jihovýchodní Evropy nižší míra nezaměstnanosti než je průměr všech cizinců EU. Práci nemá 9,6 procenta Bulharů a Rumunů v Německu, mezi všemi cizinci to je 16,3 procenta nezaměstnaných.
Kvůli přístupu Německa k přistěhovalcům vypukl první spor v koalici, která se ujala vlády 17. prosince. Na dnešním prvním jednání kabinetu se o vyřešení situace musela zasadit přímo kancléřka Merkelová, přestože se při vánoční dovolené ve Švýcarsku zranila na lyžích a lékaři jí doporučili klidový režim.
Merkelová na jednání vlády dorazila s berlemi, zranění ji ale v práci nijak neomezilo.
V koalici doutnají i jiné spory, byť o dalších kontroverzních tématech dnes kabinet nejednal. Jednou z třecích ploch je podoba plošné minimální mzdy, o kterou se koaliční strany přely už při jednání o společné vládě. SPD trvá na tom, že by minimální mzda v Německu měla od roku 2017 být bez výjimky 8,50 eura (233 korun) za hodinu.
Konzervativci ale chtějí prosadit výjimky například pro zaměstnávání učňů nebo pro povolání, kde se mzda nevypočítává hodinově, například pro řidiče taxi.
