Roky 1938 a 1968
Německý politolog chápe postoj Čechů k dění na Ukrajině
25.04.2014 18:45
Nekompromisní postoj českých představitelů k Rusku a jeho zásahu na Ukrajině souvisí s traumaty z let 1938 a 1968, kvůli nimž je Česko citlivé k intervencím mocností na území jiných států. ČTK to dnes na konferenci k pátému výročí projektu Východního partnerství v Praze řekl významný německý politolog Kai-Olaf Lang. Na Ukrajině se podle něj nyní odehrává velký geostrategický konflikt, v němž Rusku jde především o znemožnění sbližování souseda s EU a zachování si vlastního mocenského vlivu.
Anketa:
Myslíte, že pokud bude vláda v Kyjevě pokračovat v nasazení armády proti občanům na jihovýchodě Ukrajiny, mělo by tam Rusko vojensky zasáhnout a "chránit" tamní ruské obyvatelstvo?
-
Ne. 36 %
-
Ano. 42 %
-
Je mi to jedno. 22 %
Lang působí na Německém institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky a patří k předním německým znalcům středoevropské politiky. Nedávná poměrně radikální vyjádření prezidenta Miloše Zemana o nutnosti vyslat na Ukrajinu jednotky NATO, pokud do země vstoupí ruští vojáci, nebo o posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v zemích sousedících s Ukrajinou podle něj souvisejí se špatnými zkušenostmi Čechů z nedávné minulosti.
"Podle mě to může souviset s kombinací traumat z let 1968 a 1938. Že jste obecně na pozoru, když jde o intervence mocností, o ochranu menšin, když se rozhoduje o věcech, aniž by člověk seděl u jednoho stolu s těmi, kdo rozhodují," uvedl v narážce na diktát evropských mocností z roku 1938, nařizující Československu vzdát se pohraničních oblastí, a na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa o 30 let později. Tento citlivý postoj je podle Langa už zakořeněn v české politice.
Na Ukrajině jde podle něj o velký geostrategický konflikt zájmů. "Z pohledu Ruska je Ukrajina úhelným kamenem geopolitického pořádku v postsovětském prostoru, a pokud se Ukrajina úspěšně připojí k Západu a k Evropě, ztratí Rusko vliv," uvedl. Rusku podle Langa jde hlavně o to mít "páky", jak sblížení Ukrajiny s EU ztížit, nebo dokonce znemožnit.
Jednou z těchto pák by podle něj mohlo být spolurozhodovací právo Moskvy v otázce další orientace zahraniční a bezpečnostní politiky Ukrajiny. To ale podle Langa Západ nejspíš nepřipustí.
Za pravděpodobnější považuje, že by Rusové mohli získat vliv na vnitřní uspořádání Ukrajiny, například pomocí vytvoření obdoby Republiky srbské na Ukrajině. Republika srbská je jednou ze dvou federálních součástí Bosny a Hercegoviny vytvořených po válce na Balkáně v 90. letech minulého století.
"Rusové by tak v budoucnu mohli, pokud se z jejich pohledu bude situace špatně vyvíjet a Ukrajina se konsoliduje, mít vždy možnost aktivizovat své struktury v zemi," soudí Lang. Nevylučuje ani přímou vojenskou intervenci Moskvy na východě Ukrajiny, i když jen v omezené míře na ochranu ruské menšiny.
"Výsledkem na Ukrajině tak může mít studený konflikt s přítomností ruských vojáků a Republika srbská," odhadl Lang budoucí vývoj v krizovém regionu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.