Německý prezident Christian Wulff cítí odpovědnost za historii své země, i když se narodil až po skončení druhé světové války. Řekl to dnes při návštěvě Varšavy, kde spolu se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským kromě jiného položil věnec u pomníku hrdinů varšavského ghetta, tedy na místě, kde před 40 lety poklekl tehdejší západoněmecký premiér Willy Brandt.
"Považoval jsem to za krásné lidské gesto. Gesto pokory, studu, smutku tváří v tvář rozměru utrpení, které Němci způsobili východní Evropě," vzpomínal dnes Wulff na Brandtovo pokleknutí. Podle německého prezidenta Brandt tehdy ukázal, že přijímá odpovědnost za nespočetné polské oběti nacistického Německa a za miliony zavražděných Židů.
Gesto sociálnědemokratického premiéra Brandta mnozí pochopili jako prosbu o prominutí za zvěrstva, kterých se nacistické Německo dopustilo během druhé světové války. Stalo se symbolem snahy tehdejší západoněmecké vlády o snížení napětí ve vztazích se zeměmi sovětského bloku včetně Československa.
Brandt před 40 lety ve Varšavě podepsal smlouvu, v níž tehdejší Spolková republika Německo uznala západní hranici Polska na Odře a Nise.
Za svou východní politiku dostal v roce 1971 Nobelovu cenu za mír.
Osmapadesátiletý Komorowski připomněl, že jeho generace byla vychovaná "v duchu německého ohrožení". "Brandtovo pokleknutí ukázalo, že jsou i jiní Němci - nejen revanšisté a revizionisté," řekl.
Wulff dnes s Komorowským položil květiny také u pomníku varšavského povstání, který byl postaven teprve v roce 1989.
V polském hlavním městě během druhé světové války vypukla dvě velká protiněmecká povstání. Na jaře 1943 se vzbouřilo několik stovek mladých Židů z ghetta, které Němci chtěli definitivně zlikvidovat. I přes nedostatek zbraní a potravin dokázali obrovské přesile vzdorovat skoro měsíc.
V srpnu 1944 vypuklo varšavské povstání proti německým okupantům, které si během více než dvou měsíců bojů vyžádalo ohromné lidské ztráty a po kterém z Varšavy zbyly jen trosky.
