Výročí
Německý prezident Gauck označil masakr Arménů za genocidu

Německý prezident Joachim Gauck označil masakr Arménů před sto lety za genocidu. Spoluodpovědnost za ni podle něj nesou i Němci. "Osud Arménů stojí jako příklad pro dějiny masových vyvražďování, etnických čistek, vyhánění, ba i genocid, jimiž bylo tak strašným způsobem poznamenáno dvacáté století," prohlásil Gauck v berlínském dómu na ekumenické bohoslužbě při příležitosti stého výročí od začátku vyvražďování Arménů osmanskými Turky.

Od 24. dubna 1915 do roku 1923 bylo zabito na 1,5 milionu Arménů. Gauckova věta téměř doslova odpovídá formulaci obsažené v textu usnesení, o němž má v pátek při příležitosti výročí vyvražďování Arménů jednat Spolkový sněm.

Jako genocidu uznává vraždění Arménů na počátku dvacátého století přes dvacet zemí. Němečtí představitelé se dosud používání tohoto termínu s ohledem na vztahy s Tureckem vyhýbali.

V souvislosti s německou spoluodpovědností Gauck hovořil o genocidě i přímo. Němci se podle něj musejí vypořádat se skutečnostmi, pokud jde o "spoluodpovědnost, a případně dokonce o spoluvinu, za genocidu Arménů".

Německo po vypuknutí 1. světové války patřilo k věrným válečným spojencům Osmanské říše. Němečtí důstojníci měli v tureckém vojsku výsostné postavení a byli zastoupeni v jeho armádních grémiích. Mnozí z nich souhlasili s odsunem Arménů a podporovali tureckého ministra války Ismaila Envera.

Dnešní Turecko, které vzniklo po rozpadu Osmanské říše, odmítá tvrzení o systematickém a plánovaném vraždění arménské populace. Zatím není jasné, jak se Ankara postaví k vyjádřením z Berlína. Poté, co oběti arménské genocidy ve středu uctil rakouský parlament, Turecko povolalo svého velvyslance z Vídně ke konzultacím a pohrozilo neblahými následky.

V arménské metropoli Jerevanu se v pátek uskuteční velká vzpomínková akce, na níž si mají vyvražďování Arménů připomenout mezi jinými i ruský prezident Vladimir Putin a francouzský prezident François Hollande.