Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a takzvaný fiskální pakt nejsou v rozporu s německou ústavou. Ústavní soud v Karlsruhe s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti oběma nástrojům, které mají pomáhat státům eurozóny postiženým hospodářskou krizí. Německo je největším přispěvatelem ESM, do záchranného fondu poskytuje garance ve výši 190 miliard eur (5,2 bilionu korun).
Stálý záchranný mechanismus ESM, jenž disponuje celkem 700 miliardami eur (19,2 bilionu korun), slouží pro poskytování pomoci státům eurozóny, které se dostaly do problémů se splácením svých závazků. Z peněz ESM se financují například půjčky ohroženým zemím nebo nákup jejich státních dluhopisů za nižší úrok, než jakého by dosáhly na mezinárodních trzích. Fiskální pakt zase představuje závazek evropských států hospodařit tak, aby nevytvářely nové dluhy.
Oba nástroje napadla u německého ústavního soudu různorodá skupina kritiků, mezi nimiž byli poslanec vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Peter Gauweiler, skupina poslanců postkomunistické Levice a někteří profesoři ekonomie. Podle stížností, kterých se sešlo přes 37 tisíc, oba nástroje omezují ústavou zaručené právo německého Spolkového sněmu na rozhodování o využití veřejných prostředků.
Ústavní soud všechny stížnosti zamítl. "Výsledek je jednoznačný," řekl předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle s tím, že podle názoru soudu nejsou práva Spolkového sněmu nijak krácena. "Přestože vznikají nové povinnosti, zůstává autonomie německého Spolkového sněmu při rozhodování o rozpočtu zachována," zdůraznil Vosskuhle.
Rozhodnutí soudu bylo podle odborníků očekávané. Už na podzim 2012 ústavní soud odmítl vydat předběžné opatření, které by zabránilo německé vládě přijmout prováděcí zákony pro spuštění ESM. Tehdy soud stanovil za jednu z podmínek, že se německé garance v ESM nesmějí zvyšovat, pokud s tím nebudou poslanci souhlasit. Nyní soud doplnil jako dodatečnou podmínku pro schválení ESM, že se Německo musí podílet na rozhodování o využití prostředků v záchranném mechanismu.
Ústavní soud původně posuzoval ESM a fiskální pakt společně s programem Evropské centrální banky (ECB) na neomezený nákup státních dluhopisů zemí eurozóny. Letos v lednu však případ rozdělil a žádost o posouzení přípustnosti operací ECB předal Evropskému soudnímu dvoru. Jeho rozhodnutí se očekává nejdříve v polovině příštího roku. Na fungování ESM nebude mít vliv.
| Co je to ESM? |
| - Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček nebo jinými finančními operacemi. Jeho vznik dohodl summit EU v prosinci 2010. - Funguje od 8. října 2012 (ustavující zasedání) na základě dodatku k Lisabonské smlouvě, který vstoupil v platnost 27. září 2012, kdy ratifikaci dokončilo Německo (podmínkou byla ratifikace státy reprezentujícími 90 procent vloženého kapitálu). - ČR dokument ratifikovala počátkem loňského dubna, kdy pod něj svůj podpis připojil nově zvolený prezident Miloš Zeman. - ESM je mezivládní organizací zřízenou podle mezinárodního práva se sídlem v Lucemburku. Ředitelem je Němec Klaus Regling. Předsedou Rady guvernérů nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. - Rozhodování v ESM probíhá na základě váhy jednotlivých přispěvatelů. Nejvíce (27,1 procenta) přispívá Německo, dále Francie (20,3 procenta) a Itálie (17,9 procenta). - Disponuje základním kapitálem 700 miliard eur. Z toho 80 miliard tvoří vklady jednotlivých členských zemí eurozóny (ty je do fondu vložily ve čtyřech splátkách; pátá splátka, která bude poslední, připadá na letošní duben). Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby pomoci státu v krizi. Na půjčky má ESM 500 miliard eur. - ESM může zemi v krizi pomáhat například poskytnutím půjčky, nakupováním dluhopisů na primárním i sekundárním trhu, poskytnutím preventivní asistence ve formě úvěrové linky či financováním rekapitalizace finančních institucí půjčkami vládám. ESM získává prostředky mimo jiné vydáváním dluhopisů, a to nejen v eurech. - ESM úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Požaduje-li člen eurozóny pomoc od ESM, očekává se, že s žádostí osloví i MMF. Na analýze, jaký druh pomoci bude zemi poskytnut, se podílí Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF. - Podmínkou udělení finanční pomoci je, aby žadatelská země ratifikovala fiskální pakt, podle něhož mají země eurozóny zakotvit do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů. - V současnosti fond poskytuje podporu Kypru v celkovém objemu až devíti miliard eur (další zhruba jednu miliardu Kypru může poskytnout MMF). Do konce loňského roku ESM pomáhal s podporou španělského bankovního sektoru. Na rekapitalizaci španělských bank poskytl fond 41,3 miliardy eur, které by se mu měly vrátit nejpozději v prosinci 2027. - Vedle ESM existuje od srpna 2010 ještě záchranný fond European Financial Stability Facility (EFSF), který poskytl půjčky Irsku, Portugalsku a Řecku. Od loňského července již nevstupuje do nových transakcí, ale přestane existovat až tehdy, kdy budou uhrazeny všechny půjčky a jím zřízené finanční instrumenty. |
