Německým prezidentem bude zřejmě Christian Wulff

Kandidátem německé vládní koalice na funkci prezidenta je dosavadní premiér spolkové země Dolního Saska Christian Wulff. Oznámila to kancléřka a šéfka Křesťanskodemokratické unie Angela Merkelová společně s předsedy koaličních stran. Padesátiletý politik křesťanských demokratů má tak největší šanci stát se nástupcem Horsta Köhlera, který v pondělí překvapivě odstoupil.

Koaliční strany totiž disponují většinou hlasů ve Spolkovém shromáždění, které hlavu státu v Německu vybírá. Z poloviny tento sbor tvoří poslanci a z poloviny zástupci regionálních parlamentů všech 16 spolkových zemí. Volba prezidenta se uskuteční 30. června.

ČTĚTE TAKÉ: Stane se "Zensursula" německou prezidentkou?
                        Prezident se vyjádřil upřímněji o válce. A skončil

Až do dneška byla za hlavní favoritku na uvolněný úřad považována ministryně práce Ursula von der Leyenová, kterou údajně prosazovala sama kancléřka. Jednapadesátiletá matka sedmi dětí ale zřejmě nebyla přijatelná pro některé představitele CDU. Přesunem von der Leyenové do berlínského zámku Bellevue, kde němečtí prezidenti sídlí, by se navíc otevřel problém, kým ji na jednom z klíčových ministerstev nahradit.

Místo ní tak padla volba na zkušeného konzervativního politika Wulffa, který patřil do širšího okruhu uvažovaných adeptů. Pokud by se skutečně desátým německým poválečným prezidentem stal, byl by vůbec nejmladším politikem v nejvyšším úřadě SRN. Koaliční partneři z bavorské křesťanské strany CSU i liberálové (FDP) v minulých dnech deklarovali, že vlastního kandidáta prosazovat nebudou.

Proti Wulffovi by měl kandidovat teolog Joachim Gauck, kterého chtějí navrhnout opoziční sociální demokraté (SPD) a Zelení. Sedmdesátiletý Gauck byl v 90. letech prvním vedoucím úřadu, který spravuje dokumentaci někdejšího východoněmeckého ministerstva státní bezpečnosti a objasňuje jeho aktivity. S vlastním kandidátem chce přijít i postkomunistická Levice.

Horst Köhler rezignoval na prezidentský úřad v reakci na kritiku, které byl v Německu vystaven po jeho nešťastném vyjádření, jímž dal do souvislosti zahraniční mise armády se zajišťováním německých hospodářských zájmů.

Foto: archiv Týdne