Rezoluce
Němečtí poslanci uznali genocidu Arménů. Turci zuří
02.06.2016 12:47 Aktualizováno 02.06. 14:29
Německý Spolkový sněm označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Schválená rezoluce přiznává, že svůj díl odpovědnosti za tehdejší události neslo i Německo jako spojenec Osmanské říše, které o masakrech vědělo, ale nezasáhlo proti nim. Poslanci zdůraznili, že rezoluce neznamená obviňování současné turecké vlády. Ankara se předem proti označení událostí z roku 1915 za genocidu důrazně ohradila.
Turecko v reakci na odhlasované odvolalo svého velvyslance v Německu ke konzultacím, oznámil turecký premiér Binali Yildirim. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v první reakci řekl, že rezoluce bude mít vážné dopady na turecko-německé vztahy.
Yildirim také vyjádřil názor, že "chybné rozhodnutí" německého parlamentu má na svědomí "rasistická arménská lobby".
O výrazném zhoršení vztahů hovořil také mluvčí turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Yasin Aktay. Strana plánuje předložit v tureckém parlamentu deklaraci odsuzující rezoluci Spolkového sněmu.
Svou reakci na Twitter umístil také šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. "Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu," napsal.
Arménie rezoluci vřele uvítala. Arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan dnes řekl, že Německo "významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti".
Rezoluci podpořila velká většina poslanců ze všech parlamentních frakcí. Proti hlasoval jediný z německých zákonodárců. Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem "děkujeme".
Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. "Je třeba zdůraznit, že současná turecká vláda není odpovědná za to, co se stalo před sto lety. Má však odpovědnost za to, jak se s tehdejšími událostmi bude zacházet dál," řekl předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert. "Jsem přesvědčen, že označení minulosti pravými slovy neohrozí naše vztahy s Tureckem," podotkl také.
"Nejednáme tady o jakémkoli odsuzování (tureckého prezidenta Recepa Tayyipa) Erdogana. Tato rezoluce je apel na to, aby konečně byly důsledně zpracovány tehdejší události. A je třeba, aby se na tom podílely obě strany, jak Turecko, tak Arménie," řekl místopředseda poslanců vládní sociální demokracie (SPD) Rolf Mützenich.
"Jedině ten, kdo se přizná k vlastním chybám v minulosti, je může překonat," řekl poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Franz Josef Jung. Podle něj má Německo zkušenost s tím, že zpracování temných stránek minulosti může pomoci k urovnání vztahů se sousedy.
Předseda Zelených Cem Özdemir, který je tureckého původu, zdůraznil, že Německo mělo jako někdejší spojenec Osmanské říše podíl odpovědnosti na vraždění Arménů. Má proto podle něj morální povinnost usilovat o narovnání vztahů mezi Tureckem a Arménií.
Masakry Arménů za první světové války za genocidu oficiálně uznaly více než dvě desítky zemí, včetně Francie, Ruska nebo Argentiny. Příslušnou rezoluci přijal i Evropský parlament a také papež František loni hovořil o genocidě. V Turecku je použití termínu genocida pro označení událostí z roku 1915 trestné a Ankara kritizuje země, které tento termín používají. Masakry, při nichž přišlo o život asi 1,5 milionu Arménů, považuje Ankara za "běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti". |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.