Sociální situace v Evropské unii zůstává kritická, nadále klesá zaměstnanost a finanční stav domácností je vážný. Uvedla to dnes Evropská komise ve zprávě, podle níž se v některých státech stále více projevují důsledky rozpočtových škrtů a zvyšování daní. Zpráva připomíná, že sociální výdaje se snížily víc než při předcházejících ekonomických krizích.
"Sociální krize v Evropě se nadále zhoršuje a v řadě členských států není na dohled znatelné zlepšení. Velmi často byli postiženi ti nejchudší," řekl dnes evropský komisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor, podle něhož by vlády měly usilovat o růst a o to, aby daly "lidem skutečnou šanci na slušné živobytí".
Pravidelná čtvrtletní zpráva EK o zaměstnanosti a sociální situaci hodnotí stav v EU v posledním čtvrtletí loňského roku. Zdůrazňuje, že výdaje na sociální ochranu klesají rychleji, než tomu bylo při dřívějších hospodářských krizích.
V počáteční fázi krize sehrály sociální výdaje významnou úlohu, když vyrovnávaly pokles příjmů domácností a pomohly stabilizovat ekonomiku. Od poloviny roku 2010 byl tento účinek sociálních výdajů stále menší a v roce 2012 byl už jen zanedbatelný - i v zemích s rostoucí nezaměstnaností, uvádí zpráva EK.
Připomíná, že snížení sociálních výdajů bylo podstatně výraznější než při předcházejících krizích. V mnoha zemích toto snížení neutralizovalo úlohu, jakou mají systémy sociální péče při stabilizaci ekonomiky a zřejmě přispělo k prohloubení recese, přinejmenším krátkodobě, tvrdí EK.
Podle ní rozpočtové úspory zvýšily nezaměstnanost - přímo růstem nezaměstnanosti ve veřejném sektoru a nepřímo omezením poptávky. Změny v systémech sociálních dávek a snížení mezd ve veřejném sektoru vedly k výraznému snížení reálných příjmů domácností a obrovsky ovlivňují životní úroveň domácností s malými příjmy, píše se ve zprávě.
Dokument si také všímá toho, že krize má vliv na porodnost. Její vzestup se zastavil v roce 2009 na úrovni 1,6 dítěte na ženu. Nadále roste průměrný věk rodících žen, který dosáhl 30 let. Studie neuvádí konkrétní případy jednotlivých zemí, ale vyjadřuje se obecně k celé EU.
Připomíná, že nezaměstnanost rostla v unii i v lednu a dosáhla 10,8 procenta. Ekonomický pokles v posledním čtvrtletí byl v EU 0,5 procenta. Alarmující je především nezaměstnanost mladých, která dosáhla v celé EU 23,6 procenta.
V Česku nezaměstnanost láme historické rekordy, když minulý měsíc bylo bez práce 593 683 lidí. Ale česká míra nezaměstnanosti - 8,1 procenta podle české metodiky a 7,1 procenta podle Eurostatu - se v unii pohybuje pod evropským průměrem (11,3 procenta). Bez práce je třeba každý čtvrtý Španěl, ale jen každý dvacátý Rakušan.
