Evropská komise v pátek navrhla členským státům EU, aby posuzovaly těžké poškozování přírody jako zločin a trestaly jej až desetiletým vězením. Komise chce vůbec poprvé prosadit, aby v celé unii platily stejné minimální tresty v případě devíti "zelených" zločinů, jako je ilegální přeprava toxických odpadů, ohrožování chráněných druhů či obchodování s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu.
Pachatelům má podle rozsahu způsobené škody hrozit jeden rok až deset let vězení nebo pokuty v rozpětí od 300 000 až 1,5 milionu eur (asi 14 až 42 milionů korun). Páteční návrh je nicméně jen začátkem cesty, protože jej musí schválit členské státy i Evropský parlament.
"Nemůžeme dovolit, aby uvnitř EU existovala bezpečná útočiště pro zločiny proti životnímu prostředí," řekl komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Franco Frattini. Podle něj zločinci využívají rozdíly v trestním právu jednotlivých zemích.
Zločiny proti životnímu prostředí však často škodí i za hranicemi, a proto by měly být posuzovány všude stejně. Nyní se jejich definice v jednotlivých členských státech podstatně liší a úroveň trestů není dostatečná, tvrdí komise. "K účinné ochraně životního prostředí jsou především zapotřebí sankce s větším odstrašujícím účinkem," uvádí návrh.
Podle něj má být devět druhů prohřešků považováno za zločiny. Patří sem nezákonná přeprava jedovatých odpadů, ohrožování chráněných druhů rostlin a živočichů nebo životu nebezpečná kontaminace ovzduší či vodních zdrojů.
Nejtěžší tresty, tedy pět až deset let vězení, mají být uděleny v případech "ekologických" zločinů spáchaných záměrně či organizovaně, které vedou k úmrtí nebo vážnému zranění lidí. V takovém případě mohou být firmy potrestány pokutou ve výši 750 000 až 1,5 milionu eur.
Celá věc je nicméně citlivá, protože členské státy unie jsou v oblasti trestního práva suverénní. Evropský soudní dvůr ale v září 2005 rozhodl, že unie může navrhovat opatření v oblasti trestního práva týkající se životního prostředí, pokud je to zapotřebí k realizaci její ekologické politiky.
Minimální tresty platí v EU již v případě terorismu a pašování drog. V oblasti životního prostředí by to bylo poprvé.
Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas citoval případ, kdy nizozemská loď plující pod panamskou vlajkou loni v srpnu vyložila v Pobřeží slonoviny 500 tun jedovatého odpadu. Toxické látky pak usmrtily v této africké zemi deset lidí a vážné potíže měly tisíce dalších.
Autor: ČTK
Foto: archiv
