Nizozemci chtějí zaznamenávat etnicitu pachatelů

V Nizozemí, které se dlouho pyšnilo svou údajnou tolerancí, jde o tabu. Časy se ovšem mění. Ministryně vnitra Guusje ter Horstová (PvdA) je přesvědčena, že je nutné, aby justice a policie zaznamenávaly etnický původ pachatelů trestných činů. Na její plán souhlasně reaguje většina poslanců dolní komory nizozemského parlamentu, Generálních stavů.

Sociálnědemokratická politička si je vědoma, že je to zatím velké tabu, neboť zaznamenávání etnicity nahrává stigmatizaci. Neprávem, míní Horstová v rozhovoru, který domácím médiím poskytla toto úterý, tedy o takzvaném Princově dni (vždy třetí zářijové úterý).

Pro holandskou politiku je to významné datum, neboť královna přednese svou korunní řeč a parament opět usedá k práci po letní pauze.

Ministryně je přesvědčena, že „neutrální analýza" etnicity pachatelů může pomoci i menšinám při řešení jejich problémů. Je třeba zdůraznit užitečnost takového přístupu, třebaže jde o citlivou záležitost, argumentuje.

Podobný návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho před dvěma lety, tehdy ještě ministra vnitra, vzbudil ve Francii značné pozdvižení.

Registrace etnicity je v zemi téměř automaticky spojována s extrémě pravicovým politikem Jean-Marie Le Penem, který už dlouho spojuje kriminalitu s přistěhovalectvím.

Haagská vláda má dosud v tomto ohledu jen databanky s národností a místem narození. V Nizozemí narození alochtoni (pocházející z jiné země) druhé generace tak podle Horstové zůstávají pro potřebnou statistiku neviditelní. Ač mnohdy exotického původu, statistika je vede jako Holanďany.

Potřebu registrace na základě etnické příslušnosti už zkoumají odborníci, které tím pověřila ministryně pro integraci Ella Vogelarová.

Doporučení studie, jež komplexně zváží všechny pro a proti, se očekává letos v prosinci.

Šéfka rezortu vnitra si ale už nyní může být téměř jista podporou parlamentu v Haagu. „Pokud to pomůže zvýšit bezpečnost, nejsme proti," řekl například poslankyně a stranická kolegyně Horstové, Atje Kuikenová (PvdA).

Vcelku pro jsou i liberálové z VVD. „Každý, kdo stojí oběma nohama ve společnosti, ví, že v některých čtvrtích způsobuje velkou část problémů určitá etnická skupina," říká Fred Teeven (VVD). „Ale protože mají nizozemský pas, platí prostě za Holanďany."

Dokonce ani levice z GroenLinks „není hystericky proti", zdůrazňuje poslankyně Naïma Anzoughová (VVD), jež se narodila v Maroku. Je podle svých slov zvědavá, zda souhlasí negativní obraz, který se šíří především o alochtonních mladících, či zda vyplavou na povrch jiné, dosud neviditelné problémy.

Někteří kriminologové, jež citují nizozemské sdělovací prostředky, ale nechápou, proč se najednou dělá tolik povyku kolem registrace etnicity zločinců. Ve svých interních průzkumech to činí už déle podobně, jako se zaznamenává věk či pohlaví. Pokud chtějí působit preventivně, jsou prý tyto údaje potřebné.

Fakt nicméně je, že dosavadní pokusy o oficiální registraci etnického původu byť jen třeba problémových skupin mládeže provázely hlasité nesouhlasné reakce.

Jako jeden z hlavních protiargumentů uvádějí údajnou diskriminaci. Příkladem je snaha o podchycení velmi problémových mládežníků z Antil a Aruby (do 25. roku věku), se kterou už před dvěma lety přišla tehdejší šéfka vnitra Rita Verdonková, přezdívaná železná Rita.

Čerstvě slíznul amsterodamský starosta Job Cohen na radnici kritiku části svých spolustraníků z PvdA, kterým se nelíbilo, že Cohen hovořil o „marokánských hoších", kteří ve městě často ohrožují zdravotníky z vozů záchranných služeb. Podle části radních klade starosta rovnítko mezi etnicitu a kriminalitu.

Kvůli jednomu nedávnému incidentu, při němž šestice mladíků z Maroka ohrožovala zdravotníky, kteří chtěli pomoci pobodanému patnáctiletému chlapci, hrozila dokonce krátká stávka personálu ambulancí v Amsterodamu. Cohenovi se jí podařilo odvrátit.

Foto: GDP, policie Noord Holland a Profimedia